Příběhy ~ = Kuroko no Basket

Být jako kůň

,,Konečně dneska půjdu na koně!" brzo ráno, co jsem vstala ze mě nevypadalo nic jiného, než slovo ,,koně".

Během celého dne, kdy nám učitelé ve škole předhodili hned několik testů  jsem ulehla na lavici vedle mé kamarádku Chiko.
,,Tak copak? Ha!  Už z tvých úst  vylézá nepopsatelná hmota!" začala se smát. 

,,Tak tady jsou ty vaše slavné testy. Když jsem to opravovala, měla jsem chuť vás uškrtit." podala nám všem testy a mě se zastavil dech.
,,O-on mě zabije." začala se chytat za hlavu Chiko.

,,Jen si zítra nesedneš." smála jsem se.
,,No ty máš co říkat!" ohradila se. 

,,Máš to důkladně schovat a nic by se nedozvěděl." vítězoslavně jsem dala nos nahoru a gratulovala si k tak geniálnímu plánu. 

~•~•~
,,Ten plán by mi vyšel, kdyby hned u dveří mi to moje čtyřnohá potvůrka nesebrala a nedonesla to červenovlasému monstru.

,,Pětka?  Nedostatečné." podíval se na mě tak chladným pohledem, že mě až zamrazilo.

,,Ty jsi chtěla jít jezdit na koni, že? " stále se na mě bezemočně díval.
,,Ano. Za půl hodiny tam mám přijít." odpověděla jsem.

,,Nepotřebuješ nikam chodit. Tentokrát si zajezdím já." na jeho obličeji se objevil lehký úsměv a mě ztuhla krev v žilách.

Další den nebyla Chiko jediná, která chodila s polštářkem u prdele.
Otázkou bylo, jest-li si to užila tak, jako já.