*Možná si bude myslet, že mu nevěřím, ale chci, aby to věděl v dobu kdy bude úplně můj. Až se do mě zamiluje a bude při mém boku napořád. Až si ho označím, že je můj a ne někoho jiného. A až budu stoprocentně vědět, že by mě nedal zpět do toho pekla, když zjistí kdo jsem.*
Když jsem se ho zeptal co jeho rodina, tak s povzdechem odešel. Vůbec jsem to nepochopil. Chtěl jsem o něm něco vědět. O jeho rodině. Ani neznám jeho jméno. *On o mě ví snad už vše, ale.....* Povzdechl jsem si a lehl si. ,,Možná mi ani nevěří....." Se smutkem v očích jsem pomalu usínal, až jsem usnul úplně.
Po té co jsem Album uklidil tam, kde bylo, jsem se vrátil do pokoje k Midoriyovi, jenže on už na posteli v klidu spal. Tak jsem tedy zhasl světla a abych ho ne vzbudil, si lehl k němu a objal ho. Podíval jsem se na něj a na krajíčků očí měl vyschlé slzy. I když měl oči od slz, byl strašně roztomilý, hlavě když spí. Musel jsem se nad tou jeho nevinností a roztomilostí pousmát.
Ráno jsem se probudil na zvonění budíku, který hned po tom byl vypnut a i když večer bylo chladno, něco nebo spíš někdo mě ohříval. Otevřel jsem oči a podíval se za sebe na zdroj tepla. Byla to ta kočka. ,,Dobrý ráno Midoriyo." Řekl, vyhrnul mi vlasy a políbil mě na čelo. Já jsem přivřel oči a trochu se začervenal. ,,Dobré ráno.......em.......Proč.....Proč mi o sobě nic neřekneš? Ty mi n-nevěříš?" Řekl jsem smutně a po tom jsem si uvědomil, že to byla dost špatná otázka hned po ránu. ,,P-promiň. N-nemusíš odpoví......" ,,Za to se omlouvám. Dneska večer a nebo zítra ráno ti vše řeknu." Když to řekl, tak jsem se na něj překvapeně podíval. ,,Ne. Pokud je to tvé tajemství, tak to budu tolerovat." Objal jsem ho, jako bychom se znali už věčnost. ,,Věřím ti. A stačí abys věděl mé jméno a budeš znát vše. A neměl by jsi jít teď na intr?" Řekl a já hned vylítnul z postele a běžel se převléknout.
Když rychle zmizel ve dveřích, tak se během 10ti vteřin vrátil na 5 vteřin a hodil po mě oblečení. ,,To si vezmi na sebe." A opět rychle zmizel. Tak jak řekl jsem udělal. Oblečení, které po mě hodil jsem dal na postel a jako první jsem si vzal zelené tepláky, po té nějaké černé tričko až do tmavě modré mořské barvy a jako poslední hnědou mikinu přes hlavu.
Už jsem byl hotový a jen čekal na Midoriyu. Ale když přišel, tak jsem myslel, že po něm skočím. Měl na sobě školní uniformu, ve které však vypadal opravdu sexy. Jen jedna maličkost.......Přišel jsem k němu a tu kravatu mu rozvázal. ,,Co to děláš" ,,Měl jsi ji blbě udělanou." Řekl jsem zavázal mu ji, tak jak má být. ,,Bingo." Řekl jsem a podíval se na hodiny. ,,To ti škola začíná opravdu takhle brzo?" Divil jsem se, protože bylo teprve čtvrt na šest.
,,Ne, ale v tuhle dobu na intru a ve škole ještě nikdo není. A tebe tam potřebuji nějak protáhnou aniž by si tě někdo všiml." Řekl jsem a rychle jsem nám něco vytáhl do ruky jako snídani. Všechno mám sbaleno, takže by jsme mohly jít. ,,Tady máš jídlo a pojď."
Cesta naštěstí není tak dlouhá, takže jsme před intrem stály za asi 15 minut. Vešel jsem v domnění, že tam nikdo nebude dovnitř a za mnou hned šla ta kočka. Jenže, opak byl pravdou. Na sedačce seděl všemocný, ale zády k nám. Kočce jsem naznačil, aby byl potichu a oba jsme se pomalu plížili do mého pokoje. Jenže marně. ,,Mladý Midoriyo? Proč jsi tady tak brzy a kdo je tohle?" Otočil jsem se čelem k všemocnému a nevěděl co říct. ,,No....Tohle je....." ,,Jsem jeho přítel." Když to řekl, tak jsem vyvalil oči, udělal takový ten obličej, jako bych chtěl řvát a začal se docela dost červenat. ,,Opravdu? Em no dobře, ale jsi si vědom, že by tu neměl být. Že ano?" ,,A-ano. Ale přemýšlel jsem, jestli by nemohl chodit na U.A. Má opravdu skvělé schopnosti.....No. Nemohl by jste ho dát jako doporučení?" Řekl jsem i když jsem neměl tohle v plánu.
,,Mohu, ale.....Midoriyo jdi do pokoje. V dobu, kdy ty se budeš učit, tak vezmu tohoto mladého chlapce k řediteli a připravíme pro něj zkoušku. Po vyučování ti dám vědět, jak to dopadlo." Řekl Všemocný a já v tu dobu vyděl naději. ,,To znamená, že budu chodit na stejnou školu jako ty, Midoriyo?" Zeptal se mě a já kývl. ,,A pokud by mě vzali na tuto školu. Mohl bych mít pokoj s Midoriyou?" Zeptal se a já se raději koukal do země než na všemocného. Co si asi tak musí myslet. ,,Pokud jde o to....No mohlo by se to zařídit. Ale teď pojď se mnou a Midoriyo ty si jdi zatím do pokoje." ,,Dobře." ,,Uvidíme se později....." Dal mi pusu na pusu. ,,.....broučku." ,,Neříkej mi tak a hlav mi nedávej p-pusu před l-lidmi." Zamračil jsem se a podíval se do země.
*Opravdu cute.*
ČTEŠ
Lost kitten ✓ [Yaoi]
FanficNeko, který utekl z domu a kluk se zelenými vlasy. Neko co nese jméno Todoroki utekl z domu, aby nemusel vídat svého otce, kterého nesnáší. Ale vůbec netuší, co se stane až jednou v uličce narazí na klučinu se zelenými vlasy, který je studentem ve š...