Lost kitten ✓ [Yaoi]

5. Večer

  Vyvalil jsem oči. Nic jsem nedělal a jen ho s vyvalenýma očima sledoval. Později jsem ztratil sebevědomí, z očí mi začali stékat slzy, na tváři jsem začínal brát ruměnec a uslzený oči jsem pomalu zavíral. *Není to tebou, nebo tím,že jsem nikoho neměl. Jen se bojím. Bojím toho, že udělám něco špatně a zklamu toho člověka............*

  Byl jsem rád, že Midoriya už přijal moje citi. Ale později jsem ucítil slzy. I když nerad, odpojil jsem náš polibek a podíval se na jeho uslzený oči. ,,Co se děje?" On si sáhl těsně pod oči a vypadal překvapeně, jako by si ani neuvědomil, že brečí. ,,N-Nic se neděje......" Utřel si slzy. Jako překvapení mě hned políbil a obmotal si ruce kolem mého krku. Byl jsem opravdu rád.

  Když jsme u lednice stáli dlouhou dobu a líbali se, tak Midoriya se najednou odtáhl a řekl. ,,......Jdu udělat večeři. Em...ty se zatím.....můžeš jít vykoupat. Zítra pokud budeš chtít, můžeš jít s mnou na intr. Nějak tě tam propašuji." Mrkl na mě a já se s kývnutím usmál a šel jsem tedy do koupelny. Když jsem přišel do koupelny, tak tam bylo nějaký pyžamo s lístečkem pro mě. Nechci nijak Midoriyovu mámu urazit, ale lepší by byly jen trenky od Midoriyi.

  Vzal jsem tedy to připravené pyžamo od Paní Midoriyové do ruky a šel do pokoje. Pyžamo jsem položil na nějakou skříň vedle figurek Všemocného a ze šuplíku jsem si vytáhl Midoriyovi červené trenky. Všechno jsem ze sebe svlékl a šel nahý do koupelny. Oblečení jsem dal opět na pračku, trenky si dal na zem a vlezl si do sprchy.

  *To teď spolu jakože chodíme? Nebo to bylo jen....s přátelství? Ne ne. Přátelé si pusu asi nedávají. Tak potom.....* Ani jsem to ne dořekl a už mi začala hořet hlava. Musel jsem to nějak vypustit z hlavy a tak jsem se sebral a šel do kuchyně připravit mamky jídlo pro nás na večeři. Vytáhl jsem dva talíře a každému dal jedno Wagaši. To to je poprvé co tohle jídlo budu jíst, tak sám nevím, jak chutná.

  Po té co bylo vše připraveno na stole, jsem šel ke koupelně. Zaklepal jsem a vešel. ,,Už budeš hotový?" Hned co jsem se zeptal tak vylezl ze sprchy.....samozřejmě nahý. Kdybych si neuvědomil, že jsem gay, tak by to se mnou nic neudělalo, jenže opak je pravdou. Rychle jsem se k němu otočil zády a na tváři se mi objevoval ruměnec. ,,Jak sám vidíš, tak už jsem. Potřebuješ něco?" Zeptal se a já uslyšel jak praskla guma. Což mě přesvědčilo o tom, že není už nahatý. Tak jsem se otočil. ,,Jenom, že v-večeře je připravená........" On jen prošel okolo mě a ocasem mi přejel po obličeji. ,,Nejraději bych si dal k večeři tebe, Midoriyo."

  Otočil jsem se na něj a opět nabral rudou barvu. Ty trenky mu byly docela těsný. Hlavě když šel. Měl v nich pevný zadek a........*A nerad to přiznávám, ale když jsem v jeho přítomnosti, tak s-se malinko klepu a jsem trochu n-nadržený. Ne že bych to s ním r-rád.....em no....d-dělal, ale jen mi přijde strašně sexy a.....* ,,Tak jdeš?" Přerušil mě jeho hlas z kuchyně a já se oběma rukama plácnul přes tváře, abych se vzpamatoval. Přišel jsem do kuchyně, on tam seděl a přitom nadšeně vrtěl ocáskem. ,,Moje jedno z oblíbených jídel." Řekl a já se trochu pousmál. Sedl jsem si ke stolu a popřál dobrou chuť. ,,Itadakimas" Řekli jsme oba na raz a pustili se do jídla.

  Po večeři jsme chvíli přemýšleli co budeme dělat, ale ta kočka navrhla se podívat na rodinné album, tak jsem to Album vytáhl a položil na stůl v mém pokoji. Oba jsme si sedly na postel úplně ke zdi a Album si začali prohlížet. Občas se mě ta Kočka na něco zeptala ohledně nějakých fotek. Jako například fotku, kde jsem jako mimino vedle Kacchana a máme v ruce kartu se Všemocným. Pak chtěl vědět něco ohledně mého otce......
Už toho o mě ví docela hodně, ale co já? Já o něm nevím skoro nic.

  ,,A co ty a tvoje rodina?" Zeptal se mě a já se na sekundu zasekl. *Je pravda, že už by mohl něco vědět, ale teď?...... Možná zítra......* Povzdechl jsem si a beze slova jsem to album šel uklidnit. *Možná si bude myslet, že mu nevěřím, ale chci, aby to věděl v dobu kdy bude úplně můj. Až se do mě zamiluje a bude při mém boku napořád. Až si ho označím, že je můj a ne někoho jiného. A až budu stoprocentně vědět, že by mě nedal zpět do toho pekla, když zjistí kdo jsem.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Doufám, že se líbilo. Teď už jsem vydala všechny kapitoly, které jsem měla jako koncept, tak teď budou vycházet po třech dnech, max po pěti dnech.

+ Připravte se na menší speciál, nad možná 1 500 slov. Ale nevím jaká to bude kapitola. Jestli další nebo ta potom.......