Tenkrát to byl můj první koncert v životě...
A musím říct, že sem si ho užila v plném proudu...
Bylo úžasné slyšet všechny ty písničky na živo a moct se odvázat a neřešit jestli zním jako puberťák...
Ale abych vám ujasnila proč mluvím o koncertu tak...
Někoho sem tam potkala...
Potkala sem osobu pro kterou bych udělala první i poslední...
Bylo to..
Tak náhle..
Zatajila sem dech když sem ji poprvé spatřila jak zpívá tu známou písničku a jakmile se naše pohledy střetly bylo těžké je od sebe odtrhnout...
Přiblížila sem se k ní a ona ke mě ...
Pozdravila sem ji tak aby mě přes tu hudbu slyšela...
Pozdrav mi opětovala a pak se vrátila ke zpěvu..
Po koncertě jsem se ji snažila najít a taky se mi to povedlo..
Měla krásnou postavu... A její vlasy byly v barvě rudé.. Měla je krátké a obarvené.. A její oči.. Byly tmavě modré..
Měla úžasný obličej.. A ten její styl..
Prostě dokonalost sama...
Chvilinku sem šla v povzdálí a pak sem ji doběhla...
Znovu ji pozdravila a pak se představila..
Ona to samé ..
Měla tak překrásný hlas..
Jmenovala se Zoe...
∆ ∆
^^
°
ČTEŠ
Tvé oči byly jako drahokamy.. /SHORT STORY /
Short StoryNikdy není pozdě se správně rozhodnout.. Někdy je třeba se rozhodovat hned a někdy je prostě zapotřebí čas, aby si člověk vybral to co je pro něj nejlepší.. Ale jak pozná, že je to pro něj to nejlepší? Musí to přece cítit ve svém srdci.❤ 27.10.20...
