Sticky notes || Drarry CZ

C H A P T E R O N E

Nádraží King's Cross, nástupiště 9 ¾, Londýn

HARRY
,,Hermiono, nemůžu uvěřit tomu, že jsi nás vážně přemluvila opakovat ročník." říkal Ron naštvaně své nejlepší kamarádce, když se prodírali davem na nástupišti 9 ¾.
,,Zrovna ty to potřebuješ nejvíc, Ronalde." odsekla mu Hermiona.
Opět jsem jen s úsměvem přihlížel na své přátele. Byl jsem rád, že se můžu vrátit do Bradavic. Bylo to místo, kde jsem se poprvé cítil doopravdy doma.
,,Harry? Harry? Harry!" vytrhla mě ze vzpomínání Hermiona.
,,Co? Promiň, zamyslel jsem se."
Do teď jsem měl dobrou náladu. Potom jsem ale spatřil dobře známé blonďaté vlasy, jež patřili mému úhlavnímu nepříteli, Malfoyovi. Kráčel se svými poskoky. S Pansy Parkinsonovou a Blaisem Zabinim.
,,Nevěděla jsem, že taky opakuje." podivila se má nejlepší kamarádka.
,,Beztak za něj rozhodl tatínek." odvětil Ron.
,,Ten je v Azkabanu, Rone." připomněl jsem mu.
,,Proč?"
,,Ty ses právě narodil?" zeptala se ho jeho kamarádka.
,,U Merlina! Já zapomněl. Válka. Bradavice. Voldy." rozpomněl se.
Ale to už jsme nastupovali do vlaku.

Bradavický Express, vagón pro ,,osmý" ročník, někde na cestě

Vešli jsme do našeho vagónu a začli procházet uličkou. Zastavili jsme se hned u prvního kupé, něco mě na něm zaujalo. Zelený papírek přilepený na sedadle. Otevřel jsem dveře kupé a vešel dovnitř.
,,Zas tady nikdo neuklidil." zamumlal Ron.
,,Počkej je to vzkaz. Pro Harryho." prohlásila Hermiona.
,,Pro mě? Dej mi to." řekl jsem a vytrhnul papírek Hermioně z ruky.

Pro Harryho
Zase v Bradavicích? Užij si první den. Už se těším na večeři, až tě zase uvidím.

,,Harry, ty máš zase nějakou ctitelku? Zase Ginny?" ptal se rusovlasý chlapec.
,,S Ginny už nejsem nějakou dobu, Rone." odvětil jsem.
Ron se podíval na Hermionu a pochopil, že ona to ví.
,,Proč se vždycky všechno dozvídám jako poslední?"
Jen jsem pokrčil rameny a usmál se pohledem stylu nerozebírej to. Pochopil.
,,A kdo to teda je, Harry?" zeptala se jeho kamarádka.
,,No, kdo, Harry?" přidal se i Ron.
,,Já nevím! Nejsem Trelawneyová!" odsekl jsem jim.
,,Ale klidni se. A Trelawneyová ti ani neřekne, co si měl k obědu. Jediné, co ti prozradí, je, že zítra třeba chcípneš." řekl Ron a zasmál se.
Já jsem spadl ze sedadla a začal se smát.
,,Je vám snad 8? Jste už dospělí i u mudlů." pokárala je Hermiona.

Nějakým záhadným způsobem, jsme se od papírku dostali až k účesu Umbridgeové.
,,Stejně si myslím, že by ji měli upálit." prohlásil Ron.
,,Ronalde! Nech toho, nebo upálím já tebe." napomenula ho jeho dlouhovlasá kamarádka.
Zatímco se oni hádali, já jsem přemýšlel, o tom papírku. Ginny ho sice mohla psát, ale přece mu říkala, že zjistila svou orientaci. Mohl to psát i nějaký kluk.
,,Já nejsem teplej!"
,,Harry? Jinak jsi v pořádku?" zeptala se mě Hermiona.
,,Eh, musím na záchod." snažil jsem se to zakecat.
,,Ha-rry, J-já z te-be f-fakt u-už ne-můžu." válel se smíchy Ron.

Nádraží King's Cross, nástupiště 9 ¾, Londýn

DRACO
Zase na tomto nástupišti, zase ten strašný ruch, zase do Bradavic. Proč jsem se vlastně rozhodl opakovat? Co jsem si myslel? Že snad všichni zapomenou na to, že je můj otec v Azkabanu a taky na to že jsem smrtijed. Sice jsem nakonec bojoval za dobrou stranu, ale všichni si pamatují jenom, že jsem byl vždycky ten špatný.
Zvedl jsem hlavu a očima hledal jednu tvář. Tvář mého kamaráda z nebelvíru. Ano, vím wow, mám kamaráda z nebelvíru. No právě teď mi pomáhá s jednou velmi důležitou věcí.
„Potter čumí, jak kdyby tě chtěl zabít pohledem." poznamenala Pansy, já jsem zvedl svůj pohled ze země a uviděl ho. Ty zelené oči a jeho havraní, věčně rozcuchané vlasy. Pokaždé když ho vidím, podlamují se mi kolena.
,,Hmm." zamumlal jsem a nastoupil do vlaku.

Bradavický Express, vagón pro ,,osmý" ročník, někde na cestě

Vagón jenom pro osmý ročník? To se nás jako nižší ročníky bojí, že s náma nechtějí sdílet celý vlak? No ale mně to jenom hraje do karet. Aspoň nebude muset můj nebelvírský kamarád moc riskovat. Znám Harryho moc dobře, vím že když uvidí něco divného, půjde to prozkoumat. Procházel jsem kolem prvního kupé a hned poznal kdo v něm sedí (spoiler je to Harry). Jenom teda moc nechápu proč se valí po zemi a směje se. Ale zahlédnu v jeho ruce zelený papírek a zahřeje mě u srdce. Kdyby ale věděl od koho je asi by se nesmál.
„Draco, co tam tak stojíš? Jdeš za námi do kupé?" uslyšel jsem najednou hlas Pansy a radši se za ní vydal. Vešel jsem do kupé, sedl si naproti svým kamarádům a snažil se pochopit o čem se baví.
„..už kvůli němu přestává vnímat okolí." řekla Pansy.
„Pravda tenhle rok bude ještě zajímavý" zareagoval Blaise a já začal přemýšlet o čem mluví.
„Hej, vy dva! Nechcete mě taky zapojit do konverzace?" zeptal jsem se jich už trochu naštvaně. Oba se na mě pobaveně podívali.
„No jako jestli to chceš vědět, tak se bavíme o tobě a tvém „tajném" zamilování do Harryho." řekla mi Pansy s velkým pobavením v hlase. Já se na ni, ale jenom koukal a přemýšlel nad tím co řekla.
„Vy-y t-t-to ví-íte-e?" zakoktal jsem se. Zase se na mě pobaveně podívali a zároveň vybuchli smíchy.
„Draco jsme tvoji přátelé, jasně že to víme. A taky myslím, že to ví každý kdo někdy viděl jak se na něho díváš." řekl mi Blais a pořád se ještě smál.
„Já nejsem teplej!" uslyšel jsem z vedlejšího kupé a hned jsem poznal, že to byl Harryho hlas. Najednou se mi v hlavě vyronilo tolik otázek. Proč by to říkal? Poznal snad, že to psal kluk? Poznal, že jsem to psal já? Ne to snad ne to už by tady byl a ječel na mě. A je to pravda? Opravdu není g*y? Nad tím jsem nikdy nepřemýšlel. Co když on není g*y?
„Nic si z toho nedělej, nemusí to být přece pravda." snažila se mě utěšit Pansy, která hned poznala co se děje.

Takže tohle je naše první fanfikce. Píšeme ji dvě, jedna píše pohled Harryho a druhá Draca. Doufáme, že se vám naše fanfikce bude líbit ❤
A ještě pár vysvětlení: zvýrazněné závorky jsou poznámky autorky, 8.ročník = ti co opakuji 7.ročník, ale jsou straší. A ano víme, že něco jako vágon pro určitý ročník je pitomost, ale potřebujeme to pro zápletku. Děkujeme za pochopení 😄

P.S. Tahle kapitola má přes tisíc slov 😮. Na začátku měla tak 200 😄