Sticky notes || Drarry CZ

C H A P T E R S I X

Velká síň, Škola čar a kouzel v Bradavicích

HARRY
,,Ty si vážně spadl do jezera?" kuckal smíchy Ron, když jsem mu pověděl o mém včerejším zážitku.
,,Jo, zakopl jsem." snažil jsem se říct vážně.
,,Ty jsi debil." rozesmál se ještě víc.
,,Já vím." to už jsem se smál taky.
,,Co si vůbec dělal v Prasinkách?" tázal jsem se ho.
,,Byl jsem u Tří košťat."
,,A s kým pak?" ptal jsem se dál.
,,To není podstatné." odsekl.
,,Třeba je ta holka konečně normální a ne jako Levandule." zasmál jsem se.
,,Neměli bychom se bavit o mrtvých lidech." napomenul mě.
,,A miluješ ji aspoň?"
,,Hej ne, proto spolu chodíme." odpověděl sarkasticky.
,,U Merlina. On si našel holku dřív než já. Je se mnou něco špatně." vyvolával jsem.
,,A co kdyby sis našel kluka?" nadhodil.
,,Zbláznil ses?!"
,,Sorry no." uchechtl se a pustil se do kuřete.
Začal jsem o tom reálně přemýšlet. Od té doby, co jsem se rozešel s Ginny se mi žádná holka ani trochu nelíbila. Jediné, co jsem si řekl bylo něco jako : Hmm, holka. No a co.
,,A Rone?" zeptal jsem se ještě.
,,Hmm?" zeptal se s plnou pusou.
,,Kdo je ta holka?"
Hlasitě polkl (to bylo víc než nechutné) a pověděl mi to.
,,U Brumbálových brýlí!" zvolal jsem. ,,Děláš si srandu?"
,,Ne. Výjimečně ne." odpověděl.
,,Ty vážně chodíš se zmijozelkou?"
,,Jo!"
,,No ty vole."

Školní pozemky, Škola čar a kouzel v Bradavicích

,,Rone? Kam mě to táhneš?" ptal jsem se rozčileně svého nejlepšího kamaráda.
,,Za Pansy, seznámím vás." odpověděl klidně.
,,Děláš si srandu?! Já vám budu dělat křen?"
,,Nee, budeme se normálně bavit." odvětil.
,,Ona mě nesnáší!" už jsem skoro křičel.
,,To není pravda!"
,,Rone, je v Malfoy gangu."
,,Když myslíš." řekl.

K jezeru jsme došli mlčky. Na místě srazu ještě nikdo nebyl. Nervózně jsem přešlapoval. Nemyslím si o Pansy nic dobrého. Ale když s ní Ron chodí... Asi nebude tak strašná.
Najednou jsem ji uviděl. Nešla sama. Táhla za sebou Malfoye.

,,Co ten tady dělá?" ptal jsem se naštvaně zrzka.
,,To netuším." odpověděl.
Ale to už byli u nás. Ron Pansy objal a políbil. Zašklebil jsem se. Malfoy něco zašeptal Pansy a odešel.
,,Co se mu stalo?" ptal se Ron.
,,Nevím." řekla zmijozelka. Neušlo mi, že se na něj podívala. Jako by věděli to, co já ne.

Procházeli jsme kolem jezera a povídali si. Ron měl pravdu. Nebyla to ta tupá holka, co dolézá za zmijozelským princem. Byla vážně hodně v pohodě. Pořád mi ale vrtal hlavou ten Malfoyův odchod. Jako by to bylo kvůli mně. Vlastně bych se ani neměl divit. Já jsem chtěl udělat to stejné. On to udělal dřív.

Když se chýlilo k večeru sedli jsme si kousek od jezera. Nebo spíš oni si sedli. Já jsem se chtěl tiše vypařil. Ať si to aspoň užijí. Jakmile jsem byl už dostatečně daleko, začal jsem utíkat. Utíkat od lásky, kterou už sám nejspíš nezažiji. Dostal jsem šanci a promarnil ji. Jako vždycky.
Je ti osmnáct a říkáš, že se už nikdy nezamiluješ, kreténe, okřikl mě můj vnitřní hlas. Pro jednou měl pravdu. Je mi osmnáct, mám celý život před sebou a přemýšlím o tomhle. Měl bych se jít zabít.

Zmijozelská společenská místnost, Škola čar a kouzel v Bradavicích

DRACO

Po včerejším setkání s Potterem, se nic zvláštního nedělo. Vrátil jsem se na kolej, udělal ještě nějaké úkoly a šel spát. A proto mám čas si popovídat se svými přáteli o včerejšku až dnes. Nebo tedy jenom s Pansy, protože Blaise se někam vypařil.
,,Jaké bylo randíčko s Roníčkem, Pansy?" zeptal jsem se a sesunul se vedle ní na pohovku.
,,Bylo to v pohodě. Šli jsme ke Třem košťatům a povídali si. A vypadalo to, že někdo měl stejný nápad. Viděla jsem tam Grangerovou a Weasleyho, George samozřejmě. Ron je naštěstí neviděl a oni nás." Vypadá to, že Pansy měla dost zajímavý den. A asi si to i užila, podle toho jak se jí rozzářily oči, když jsem se zeptal.
,,A co ty Draco? Co jsi dělal?" Převyprávěl jsem ji všechno, co se včera stalo. Při vyprávění toho, jak na mě Potter křičel a pak spadl do jezera se mohla přetrhnout smíchy. Já se taky musel smát. Protože upřímně, bylo to vtipné. Pro Harryho možná ne tak moc, ale určitě se tomu taky jednou zasměje. S Pansy jsme začali řešit, kam asi šel Blaise a prostě se celkově zakecali. Vynechávat snídani je u mě už zvykem. Už vidím, jak toho budu zase litovat. Všiml jsem si, že Pansy často kontrolovala hodiny. Já se ale snažil soustředit na to o čem mluví a ne na to co dělá. Najednou se, ale po jedné kontrole hodin zvedla, chytla mě za ruku a někam táhla.
,,Pans kam to kruci jdeme?"ptal jsem se jí. Ona ale nereagovala a šla dál.

Školní pozemky, Škola čar a kouzel v Bradavicích

Dotáhla mě až k jezeru. To mi připomnělo včerejšek a chtěl jsem se začít smát. Najednou se, ale před námi vynořila ta Weasleyho zrzavá hlava a samozřejmě s ním i Harry. Co tady dělají? Co tady děláme my? Šli jsme pořád proti nim a mně začalo být jasné o co jde. Oni si něco řekli a Weasley vypadal zaraženě. Bylo jasné, že mě tady nečekal. A podle Pansyina výrazu, ona nečekala Harryho. Došli jsme až k nim. Weasley Pansy objal a políbil. Fuj, jsou věci, které vidět nepotřebuji. A podle toho jak se zatvářil Harry, tak on asi taky ne. Nemůžu tady zůstat. Vím, že Pansy asi jenom chtěla, abych se seznámil s Weasleym, ale když je tady i Harry tak radši ne. Budu ten co ustoupí. Půjdu zpátky na hrad. Najít Blaise.
,,Hele Pans, já radši půjdu. Vím, že jsi to myslela dobře, ale když je tady Potter, tak tady být nechci. Promiň. Někdy jindy." pošeptal jsem jí a vydal se zpátky k hradu.

Zmijozelská společenská místnost, Škola čar a kouzel v Bradavicích

,,Čau Blaisi! Kde se celý den flákáš?" zeptal jsem se svého kamaráda.
,,S někým jsem se učil" jednoduše odpověděl. Že by si Blaise našel holku? A nebo nové kamarády, za které nás s Pansy chce vyměnit?
,,A je ten někdo holka?" vyzvídal jsem.
,,Zatím ti nic neřeknu, nechci to zakřiknout." řekl rozhodně a já dál nevyzvídal.

Omlouváme se, že dlouho nebyla nová kapitola. Neměli jsme moc teď náladu. Doufám, že nám prominete. Další kapitola bude tentokrát snad dřív.