C H A P T E R F I V E

1K 76 4
                                    

Nebelvírská věž, Škola čar a kouzel v Bradavicích

HARRY
Dnes jsem si přispal. A zmeškal snídani. Nevadí mi to. Mohl jsem spát. A to je přednější. V ložnici nikdo nebyl. Jak nečekané. Všichni se chytli příležitosti a šli do Prasinek. Oblékl jsem se a rozhodl se vybalit famfrpálovou tašku. Na svém hábitu jsem našel další papírek.

Létáš naprosto perfektně.

To potěší. Ostatně, já si to nemyslím. Včera jsem ani moc nelétal, spíš se plácal ve vzduchu. Jak tohle může přijít někomu atraktivní? Já? Fuj. Kdybych byl někdo jiný, ani bych se na Harryho Pottera nepodíval.

Vydal jsem se na oběd. A sám si sedl ke stolu. Daleko od lidí. Slyšel jsem klasické šeptání o tom, jaký jsem hrdina. Super. Už i jedenáctileté děti ví, kdo jsem. Do místnosti vešel Malfoy. Sám. Divné. Proč není v Prasinkách jako normální lidi. Byl oblečený jako mudla. Zajímavé. Největší odpůrce mudlů nosí tepláky. Já je mám taky. Stejně tak i mikinu od papírku.
Najednou zvedl hlavu a podíval se na mě. Začal si urychleně upravovat své plavé vlasy. Nevím, proč to řeší. Já jsem si vlasy nečesal pár měsíců a nevadí mi to. Upřímně, zarazilo mě to.
Rychle jsem se najedl a vyrazil k Hagridovi.

Hagridův srub, Školní pozemky, Škola čar a kouzel v Bradavicích

Zaklepal jsem na dveře srubu. Nic. Jen štěkání Hagridova psa, Tesáka. Nebyl tam. Super. Díky Hagride.
Co jako budu teď dělat? To byl můj jediný návrh na dnešek. Možná bych zašel k jezeru.
Došel jsem na břeh jezera, otočil se směrem k hradu a vyhlížel, kam bych si mohl lehnout a přemýšlet. Všiml jsem si Malfoye. Seděl opřený o strom a pozoroval mě. Poslední dobou je čím dál divnější.
,,Na co tak čumíš Malfoyi?" otázal jsem se ho, i když jsem to samozřejmě věděl.
Zadíval se na mě trochu překvapeně.
,,Proč musíš být všude, kde jsem já?! Člověk se jde proletět na koštěti, sednou k jezeru a trochu přemýšlet a i tak se tě nezbaví. Běž si po svém Pottere!" zakřičel.
,,Ohh, tak pardon, že žiju! Asi bych se měl radši utopit tady v jezeře!" vyhrkl jsem a mávnul směrem k jezeru. Jak jsem byl v tom máchání, zakopl jsem o kámen a padal do jezera. Ledová voda mě štípala všude po těle. Po pár sekundách šoku jsem si uvědomil, že mi za chvíli dojde vzduch. Vyplaval jsem na hladinu a uviděl smějícího se plavovláska.
,,Jaká je voda, Pottere?" smál se mi do obličeje.
,,Malfoyi, běž se zahrabat!"
Když se konečně vyplazil z vody měl ještě nějakou hrozně chytrou poznámku. Poté uletěl. Statečné. Alespoň pomoct mohl. Ale je to Malfoy. Co jiného čekat.
Celý mokrý jsem doběhl do vstupní síně. Samozřejmě jsem uklouzl na kluzkých dlaždičkách a spadl.

Zmijozelská kolej, Škola čar a kouzel v Bradavicích

DRACO
Dneska mám den jenom pro sebe. Pansy jde do Prasinek s Ronem, včera večer nám řekla, že se spolu už od prázdnin baví. Nejdřív jsem byl naštvaný, že nám to tak dlouho tajila, ale přeji jí to, zaslouží si být šťastná. A Blaise se jde učit do knihovny. Ano Blaise se bude učit, vím je to divné. Já si asi půjdu trochu zalétat. Ale teď si musím udělat úkol do lektvarů a kouzelných formulí. Snídani už stejně nestíhám, tak půjdu až na oběd.

Konečně mám všechno hotové a můžu na oběd. Už mám takový hlad. Jediné co jsem jedl byla jedna čokoládová žabka. Ahh, já mám takový hlad. Opravdu už radši jdu. Budu mít naštěstí dost na výběr. Protože jsem asi jediný, kdo zůstal v Bradavicích. Tedy když nepočítám první a druhý ročník.

Velká síň, Škola čar a kouzel v Bradavicích

Vážně doufám, že nikoho nepotkám. Mám na sobě mudlovské tepláky, famfrpálový svetr a úplně rozcuchané vlasy. Když jsem vcházel do Velké síně, uviděl jsem kolik je tam jídla. Mňam všechno bych to snědl. I když o tom moje postava moc nevypovídá, tak jím hodně. Jídlo miluji. A v tomto ohledu, jsou Bradavice jako ráj. Konec rozplývání se nad jídlem. Zvedl jsem pohled a uviděl ho. Harry je tady ve Velké síni a já vypadám prostě příšerně. Podíval se na mě a já si začal hned upravovat vlasy. Zatvářil se dost zaraženě po mém gestu a já se bál, že zase něco vyprskne. Naštěstí tam nebyl Weasley, na kterého by mohl prskat, tak se mé obavy zmenšily. Dělal jsem radši jakože nic a šel si sednout ke stolu. Bylo tady, ale něco co mě bilo do očí. Harry na sobě měl mikinu, kterou jsem mu dal k narozeninám. On ji vážně nosí, skvělý pocit. A konečně jídlo! Celou dobu jsem na sobě cítil Harryho pohled. Konečně mám všechno snězené. Je asi vážně už čas, jít si zalétat. Dost se těším, protože minule na tréninku jsem si toho létání moc neužil. Jdu se převléknout a konečně si zalétat.

Famfrpálové hřiště, Škola čar a kouzel v Bradavicích

To fakt naštve. Mrzimor má zrovna trénink. Chtěl jsem se proletět a i si trochu zatrénovat. Proč si u Merlina někdo na víkend zamlouvá trénink! Vážně mě to naštvalo. Takže mi nezbývá nic jiného, než se proletět kolem Bradavic. Sednu na koště, odrazím se od země a už letím. Miluji ten pocit. Tady nahoře neexistují starosti. Tohle jsem potřeboval víc než ten oběd. Dost přemýšlení a jde se létat.

Bylo to skvělé. Obletěl jsem celé Bradavice. Nikdo by nepoznal, že byly před pár měsíci zničené. Teď se vznáším nad jezerem. Asi si k němu chvíli sednu. Rád trávím čas u jezera. Je to takové uklidňující. Vždycky když je na to dost teplo, tak se sem chodíme já, Blaise a Pans učit. Přistál jsem, sedl si pod jeden ze stromů a díval se na jezero. Je tu krásně. Najednou slyším nějaké kroky. A koho to nevidí jít po cestě, která je za mnou. Harry, kdo jiný by to asi byl. Nejspíš byl u Hagrida. Nemyslím si, že by se jenom tak sebral a rozhodl se jít zrovna sem. Ani si mě nevšiml. Mohl jsem ho aspoň bez povšimnutí sledovat. Tu dokonalost. Kéž by věděl, co k němu cítím. I když možná je lepší, že to neví. Nejspíš by mě nenáviděl ještě víc. On určitě není gay. To dal dost hlasitě najevo už ve vlaku.
,,Na co tak čumíš Malfoyi?" promluvil na mě najednou Harry. Co mám říct? Koukal jsem na něj. na to jak je dokonalý. Ale to mu říct nemůžu.
,,Proč musíš být všude, kde jsem já?! Člověk se jde proletět na koštěti, sednou k jezeru a trochu přemýšlet a i tak se tě nezbaví. Běž si po svém Pottere!" zakřičel jsem na černovláska. Nerad to dělám, nesnáším být na něj hnusný. Nejradši bych byl, kdyby tady seděl vedle mě.
,,Ohh, tak pardon, že žiju! Asi bych se měl radši utopit tady v jezeře!" řekl. Rozmáchl rukou směrem k jezeru a najednou o něco zakopl a spadl přímo do jezera. Musel jsem se začít smát. Když po chvilce vyplaval na hladinu, díval se na mě pohledem, který by dokázal zabíjet.
,,Jaká je voda Pottere?" křikl jsem na něj.
,,Malfoyi, běž se zahrabat!" zakřičel na mě nazpátek. Já se začal zase smát. Když vylezl z vody, vypadal jako zmoklá slepice. Ale i tak byl pořád hezký, jak to jenom dělá? Sedl jsem na koště a už jsem chtěl odletět, ale ještě jednou si rýpnout prostě musím.
,,Utíkej radši na ošetřovnu, ať se nám slavný Harry Potter nenachladinká." A se smíchem jsem odletěl.

Jezero, Draco, Harry, Bumbác, Zbluňk.

Tohle dokonale popisuje tuhle kapitolu. Jinak, jak si myslíte, že se nám bude vyvíjet příběh? My to máme vymyšlené ještě několik kapitol dopředu. 😄

Sticky notes || Drarry CZKde žijí příběhy. Začni objevovat