Píše se rok 1998. Po skončení války o Bradavice dostali studenti bývalého sedmého ročníku možnost, zopakovat si tento ročník.
,,Ronalde nech toho, nebo tě upalím já!"
HARRY Nesnáším vstávání! Je to tak strašné, že to snad musela vymyslet ta ropucha Umbridgová. Co se s ní vlastně stalo? Doufám, že hnije na doživotí v Azkabanu nebo konečně dostala svoji první pusu v životě, od mozkomora. Na co to zase po ránu myslím? Myšlenky za všechny galeony, fakt ty vole. To bude tím pondělím. Asi po dalších několika minutách dumání nad vším možným i nemožným jsem vylezl z postele, oblékl se a sešel do společenské místnosti. ,,Ronalde, mohl by si se uklidnit! Jenom jsem usnula v knihovně!" byl slyšet Hermionin křik na Rona. ,,Tomu tak budu věřit. Byla si přes noc s mým bratrem!" stál si za svým Ron. Proč se kvůli tomu musí pořád hádat. Už se udobřili a byli v pohodě. Asi jsou v pohodě jenom dokud Hermiona s Georgem nespí. *zvracivý zvuk* Fuj na co to zase myslím. ,,Mohli byste se přestat hádat!" křikl jsem na ně. ,,No a co i kdyby neříkala pravdu a spala s Georgem, tak tobě do toho nic není Rone. Navíc ty se taky občas vracíš hodně pozdě z rande s Pansy. Takže už se u Merlinovy koloběžky uklidněte, ať můžu sejít dolů a nebát se, že mě trefí nějaká kletba." dokončil jsem svůj monolog a vešel do společenské místnosti. Oba na mě koukali s otevřenou pusou. Je to totiž asi poprvé. co jsem se připletl do jejich hádky. Ale vážně už se to nedalo vydržet. ,,Děkuju Harry. Už to vypadlo, že to nikdy neskončí." poděkovala mi Ginny, která seděla v jednom křesle u krbu. ,,U Merlinovy koloběžky? Co to..Harry?" ptal se mě zaraženě Ron. ,,Já nevím. Asi málo spánku a moc vašich hádek za posledních osm let." odpověděl jsem mu a pak vybuchl smíchy. Až teď mi došlo, co jsem vlastně řekl. Ron, Hermiona a Ginny se začali smát taky.
Velká síň, Škola čar a kouzel v Bradavicích
U vchodu do Velké síně stál hlouček lidí. Šli jsme zjistit, co se tam děje. Na dveřích do síně byl nějaký papír. Prodral jsem se mezi studenty nižších ročníků a zastavil se až u papíru s oznámením.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Zatraceně, co ona ještě nevymyslí?" vykřikl Ron. ,,Náhodou to není vůbec špatný nápad Ronalde. Aspoň se kouzelníci z čistokrevných rodin něco o mudlech naučí." vyjádřila svůj názor na věc Hermiona. ,,Co myslíš ty Harry?" ,,Dřív jsem bez hůlky normálně žil, chodil do mudlovské školy a mudlovské oblečení nosím pořád. Prostě jeden jako z času, kdy jsem ještě žil u Dursleyu." Mám teď úplně jiné starosti než nějaký den mudlů. Co moje orientace? Jsem gay, bisexuál, heterosexuál? Ani sám nevím. Byla tady Cho, Ginny. A to jsou holky. Takže gay být nemůžu. I když ani nevím, jestli jsem je opravdu miloval. Vždyť je mi osmnáct ani pořádně nevím, co to láska znamená. Život mi už párkrát zachránila (a jsem jí za to vděčný), ale vždy byla spíše jenom něco rodinného. Miluji svoje rodiče, Weasleyovi, Hermionu. Ale to jsou všechno jenom členi mojí rodiny. Ne jakože by se mi líbili. ,,Pottere! Pottere, mohl by si uhnout! POTTERE!!!" Něčí hlas mě vytrhl z přemýšlení. ,,Pottere, jsou tady i jiní, co by si to rádi přečetli. Takže uhni už u Merlina!" vyjel znovu Malfoy. Nemám náladu se hádat. Takže prostě odejdu se svými přáteli na snídani.
