13. kapitola (je čas)

1.5K 86 4
                                    

Noc jsem strávila ve vlčí podobě. Bylo to celkem ryskantní kdyby mě někdo viděl, ale alespoň jsem nezmrzla.

Potřebovala jsem se najíst, takže bylo načase pokusit se něco ulovit.

Vzpomínám si na lov s Cullenama, jak mi Renesme vyprávěla o pocitech, které při tom zažívá.
No já se teď moc nadšeně necítila. Při pomyšlení co se chystá mi moc do smíchu nebylo.
Srna!
Přímo přede mnou proběhla malá srnka a já věděla, že tohle je moje chvíle.
Vystartovala jsem a tentokrát v podobě upíra jsem se rosběhla za ní. Snažila se utéct, ale kdo by měl šanci utéct před upírem.
Nakonec jsem se pořádně najedla a šla se projít.
V poslední době jsem toho moc na práci ani neměla. Jedině tak čekat na Ara, ale kdo ví kdy příjde. Je to pár dní zpět co měla Alice tu vidinu, ale třeba neměla pravdu? Její vidiny se můžou měnit, dokonce to říkal Edward.

Myslela jsem že to asi bude tak jak uvažuji, ale pak jsem zahlídla ho...
Aro s jeho celou skupinou. Zřejmě nečekal že budu sama.

Tak fajn, jsem tady sama a možná i naposled.

Strach mi proudil celým tělem.
Byla jsem úplně sama a to na co jsem se celé dny připravovala bylo tady... Aro byl tady...

Aro přišel a Sára je sama. Takhle nemá šanci ani aby ji vyslechl...

Děkuju mockrát za !!! 1 000 přečtení!!! Stále jsem čekala a je to tady😍 1k❤

Smíšenec (Twilight saga)Kde žijí příběhy. Začni objevovat