Smíšenec (Twilight saga)

16. kapitola (miluju tě)

,,Co? Ne?!" Probudila jsem se ze snu, ve kterém se mi přehrával celý boj.
,,Klid, nic se neděje." Přišla ke mně Alice a dala mi napít vody.
Okolo mě byli snad všichni. Jakoby čekali až se probudím.
,,Tak ty jsi nekecala, že potom ti je zle." Odsekl ironicky Emmett a usmál se.
Hned po něm se slova ujala Juleka, moje mamka. ,,Broučku, spala jsi skoro celý den. Jak se cítíš? Jsi v pořádku?" Ptala se na jednu otázku za druhou.
Ani jsem jí neodpověděla. Chtěla jsem znát něco jiné.
,,A jak dopadl Aro? Co se stalo se Samem?" Pokládala jsem nyní otázky já.
Na všechno mi odpověděl Carlisle.
,,Aro je mrtvý a Sam je v pořádku. Stihla jsi mu pomoct. A myslím, že tě i čeká u La Push. Chce ti něco říct."
Sam? Co mi může chtít? I když, teď je toho hodně co si vyjasnit. A já bych taky chtěla někomu něco říct.
Usmála jsem se když jsem si uvědomila svoje pocity k jedné osobě.
,,Děje se něco?" Zeptala se Alice a přerušila tak moje myšlenky.
,,Ne, jen někam musím jít." Vyrazila jsem ven. Nejdřív za Samem, když na mě čeká, a potom za... no vy už snad i víte.

Viděla jsem z dálky jak má sádru na ruce. No hlavně že žije. ,,Sáro." Ani ne tak zavolal, jako spíš že mě Sam oslovil hned co jsem přišla.
Nechodila jsem okolo horké kaše a hned se zeptala. ,,Carlisle říkal, že mě tu čekáš. Děje se něco?"
Sam začal mluvit, a že mi měl co říct.
,,Sáro, já, moc se ti omlouvám. To jak jsem tě vyhnal z lesa kvůli, víš čemu.
Neměl jsem to dělat. Navíc ty jsi v podstatě vlk a tohle smečka nedělá."
,,Co? Smečka?" Zarazila jsem se u poslední věty.
,,No to je to.  Přišel jsem ti nabídnout místo v naší smečce. Samozřejmě jen jestli chceš..." ,,Ano! Moc ráda! Konečně budu v něčí smečce." Sam se nad mím nadšením jen zasmál.

Po tak úžasné zprávě jsem konečně mohla splnit můj druhý úkol.
Vyrazila jsem za Sethem.
Jako obvykle byl na hlídce a že mu to šlo.
Ihned co mě spatřil se přeměnil na člověka a rozběhl se ke mně.
,,Sáro!" Bylo jediné co z něj vypadlo.
,,Sethe!" Pokračovala jsem v jeho super pozdravu.
,,Ty, Ty jsi v pořádku?" Zakoktával se a prohlédl si mě jestli nejsem zraněná.
,,Ne, jsem v pohodě." I přesto se na mě  díval těma svýma ustaranýma očima.
,,Sethe..." oslovila jsem ho a on se konečně začal soustředit na moje slova. Teď jsem mu to mohla říct.
,,Sethe, známe se jen chvilku, ale za tu dobu co tě znám,.." Nevěděla jsem jak pokračovat, ale nebylo potřeba. Seth pokračoval za mě.
Chytl si mě za tváře políbil mě.
Najednou jsem byla jinde. Žádný boj, Sam, Juleka... jen já a Seth.
,,Sáro,..." podíval se mi hluboce do očí.
,,...miluju tě." Ani jsem to nemusela opakovat. Místo toho jsem se k němu přiblížila a věnovala mu další polibek. Vášnivější a zamilovanější.

Další a předpokládám předposlední kapitola, je tady!😃 Moc se omlouvám za to jak dlouho jste museli čekat. Jenomže když se mi nechce, nemají ty kapitoly takovou jiskru. A tak vždy raději čekám až mě to zase chytne.
Co si myslíte o Sáře a Sethovi?💕
Já osobně Setha zbožňuju a musela jsme ho dát se Sárou dohromady. (Možná jste se báli jestli nebude Sára a Sam dohromady, ale to by fakt nešlo. ... NE, to nejde.)🙄😂
A děkuju moc za 4k přečtení. ❤
Jste tak skvělí!