Večer, když jsem si uklízela pokoj, narazila jsem na staré fotky s tátou. Byl tam tak šťastný a objímal se s mámou. Nikdy by mě nenapadlo jaká je pravda.
„Ahoj Sáro."
„Uaa!" vykřikla jsem kvůli Alice co mě vylekala jejím nečekaným skokem do pokoje.
„Tak jsi nachystaná?"
„Jo, jsem.."
Obě jsme vyskočili z okna a přidaly se k ostatním.
Ani nevím proč nechodíme dveřma, asi je to
oknem rychlejší. :D
„Renesmee, ty jsi už lovila?.."
„Jo, párkrát. A je to super. Je to jako kdybych byla malá a hrála si na hoňku."
Při jejich slovem se nedalo neusmívat. Byla vždycky tak šťastně naladěná, skoro jak Alice. Tyhe dvě holky jsem měla hodně ráda.
____________________________________
Lov byl opravdu takový, jak říkala Renesmee. Zábava a nadšení bylo snad jediné co jsem během toho prožívala. Nejraději bych šla znovu, ale přece jen jsou to zvířata a nemůžeme je tu vyvraždit.
„Tak co Sáro? Celkem ti to šlo."
Pobízel si mě Emmet.
„Jo, dobrý. Bála jsem se že budu na to levá."
„Jsi upír, kdo než upír umí líp lovit?"
S Emmetem byla sranda. Jeho ironii se dobře smálo, protože nikoho neurážela.
Edward za chvíli přišel taky ke mě.
„Že prý máš dar, teleportaci. Proč jsi ho nevyužila při lovu?"
Aha, tak když to ví Edward, tak to ví každej.
„Jasper teda musí všechno kecnout."
Začali jsme se smát.
„Jo mám dar, ale složitě se využívá a chtěla jsem vyzkoušet co je v mích silách."
Edward na to jen kývl a spokojeně odešel.
Když jsem došla dom, nemohla jsem se dočkat ať skočím do postele.
Vyběhla jsem nahoru do pokoje a doslova "hňápla" na postel.
Netrvalo dlouho a unavená a najezená, jsem usla.
ČTEŠ
Smíšenec (Twilight saga)
FanficUpíři a vlkodlaci, dva největší nepřátelé už tisíce let. Ale co když se narodí někdo, kdo je vlkodlak i upír? Jaké schopnosti vlastně bude mít a co se stane, když se setká s dalšími upíry a vlky?
