Hvězdin příběh

3. kapitola

Tlapku probudily paprsky ranního slunce, které prosvítaly do doupěte. Vedle ní ležela maminka s Uhlíkem a tatínek byl asi na lovu.
Tlapka se postavila a protáhla, "Uhlíku," řekla potichu, "Uhlíku, vztávej!". Brácha otevřel jedno oko, "Proč? Co se děje?" Zívl. "Už je ráno," štěkla a pak vylezla na maminku, "mami, můžeme jít ven?". Maminka se taky probudila, "no dobře běžte". Tlapka nadšeně vyběhla z doupěte a Uhlík jí byl v patách, venku byla první a radostně štěkala. Za chvíli na zádech ucítila něčí drápy a těžkou váhu, Uhlík na ni zaútočil. Tlapka ho setřásla a kousla do ocasu, Uhlík vyštěkl, otočil se na ni a zavrčel. Tlapka mu zavrčení oplatila a pak se rozběhla pryč, slyšela něčí tlapy jak běží za ní. Tlapka běžela a běžela, ale najednou si uvědomila, že není v táboře. "Uhlíku," řekla vystrašeně, Uhlík se na ni podíval, "co vzdáváš se?". Tlapka zavrtěla hlavou, "Uhlíku! My jsme se stratili!" Štěkla. Bratr se vyděsil, a zavyl "ne, ne, ne, co teď budeme dělat???". Začala ho uklidňovat, "klid, zkusíme se vrátit po svojí stopě".

Slunce už bylo vysoko na obloze a Tlapka s Uhlíkem stále bloudili lesem. Přestávali doufat, že se ještě někdy vrátí do tábora, když v tom Tlapka zaslechla štěkot: "Zabijáku, nadběhni jí a nažeň ke mě". Vydali se tím směrem a za chvilku už slyšeli hlasy lépe: "Růže ty se schovej tady a Šplouchu ty se schovej v té vysoké trávě," Tlapka poznala tatínkův hlas a rozběhla se ještě rychleji. Uhlík taky přidal a za chvíli se objevili na mýtince, byla tam pasoucí se laň, tak o tomhle tatínek mluvil pomyslela si Tlapka, "Uhlíku počkáme," zašeptá a lehne si do trávy. Za chvíli se objeví Zabiják, který vystartoval z křoví a štěká na laň, ta se rozběhne přes mýtinu, ale tam už na ni čekali zbylí tři lovci. Růže vyskočí a dopadne lani na záda, pak se přiběhne Šplouch a kousne laň do nohy. Nakonec se objeví Vichr, tatínek! Skočí lani po krku a strhne ji k zemi. Zabiják je dožene a taky zaútočí na laň. Ta už je celá od krve a pomalu umírá. Růže naposledy kousne a laň padne mrtvá k zemi. Tlapka se rozběhne k tatínkovi a křičí, "Tati!!! To bylo úžasné!!" Tatínek sebou trhne a otočí se na Tlapku s Uhlíkem, "co tady děláte?!" Vystěkl. Tlapka se u něj zastaví, "my...my jsme si hráli a..ve hře jsme se nějak no...ztratili," začne vysvětlovat, "a pak jsme uslyšeli vás a viděli, že lovíte tak jsme nechtěli to pokazit". Tatínek jí zarazil, "to by stačilo," štěkl, "teď se s námi vrátíte do tábora".

V táboře už na ně maminka čekala, "ach moje štěňata!" Neříkala když nás spatřila, "kde jste byli?! Jste v pořádku?!" Tlapka přiběhla k mamince, "ano, jsme a omylem jsme se ztratili". Uhlík taky přiběhl, "mami! My jsme viděli pravou loveckou akci!" Štěkal nadšeně. "Hlavně, že už jste zpátky," řekla maminka a odnesla je do doupěte, "ale už žádné výpravy bez mého vědomí".

Trochu delší kapitola, ale věřím že vám to nevadí. Jinak doufám že se vám zatím můj příběh líbí.