4. kapitola

22 5 0
                                    

Tlapku probudí vlhký čumák, který jí šťouchá do ramene, "Tlapko vzbuď se," říkal Uhlík. Tlapka otevřela oči a zívla, "Proč mě budíš?" Zeptala se a posadila se. Uhlík nadšeně vrtí ocasem, "maminka s tatínkem šli na lov a slyšel jsem je jak říkají něco o bílém králíkovi," Tlapce se rozzářily oči. Uhlík už se očividně neudržel a nadšeně vyštěkl, "už budeme mít dospělé jména," Tlapka trochu zvážněla, "jestli už ale máme být dospělí musíme se podle toho chovat" řekla. "To máš pravdu" souhlasil Uhlík.  Já už budu dospělá! A rozhodně budu lepší než Kopřiva! Radovala se sama pro sebe, ale nahlas nic neřekla. Pak si sedla do doupěte a čekala.

Když se začalo stmívat smečka se pomalu shromažďovala okolo Alfovy skály. Tlapka seděla s bratrem a rodiči kousek od skály a poslouchali, "smečko!" Ozvalo se a na skálu vystoupil Alfa, "dnes v noci dostanou dvě štěňata dospělé jména, Jiskro" podíval se na maminku. Ta do nás drkla tlapou ať jdeme k Alfovi, Tlapka poslušně šla a když prošla mezi psy spatřila bílí kožíšek, který se v měsíčním světle krásně zářil. "Postavte se na bílou kožešinu," štěkl Alfa a usmál se. Tlapka vyskočila na kožíšek a nespouštěla oči z Alfy, za ním se mihl nějaký pes, Beta uvědomila si Tlapka, ale neřešila to. "Nadešel čas aby se z vás stali vážení členové smečky," začal zase Alfa, "proto se poradíte s Měsíční psicí a vyberete si dospělé jméno". Tlapka zavřela oči a zvedla hlavu k obloze, v hlavě se jí honili různá jména, ale žádné se jí nelíbilo. Po chvíli zase uslyší Alfu, "Uhlíku". Pak slyšela hlas svého nevlastního bratra, "volím si jméno Čerňák, podle barvy mé srsti" řekl Uhlík, teda Čerňák odhodlaně. Tlapka trochu znervózní teď já, najednou jí v hlavě problesklo úžasné jméno. Alfa se otočí k ní a Tlapka otevře oči, "Tlapko" řekl. Rozhlédla se po svých rodičích, uviděla maminku jak sedí vedle tatínka a tečou jí slzy, proč pláče? Diví se. Pak se otočí zpátky na Alfu, nedechne se, "volím si jméno Hvězda. Jasná a silná jako pravá lovkyně!" Prohlásila. Alfa pokýval hlavou, "dobře Čerňáku a Hvězdo, od teď jste dospělí" řekl a seskočil ze své skály. Hvězda se rozběhla k plačící mamince, "mami?" Řekla nervózně. Maminka se na ni podívala a olizla jí ucho, "jsem na vás tak pyšná," řekne a po tváři jí steče další slza. Hvězda se k mamince přitulí a dívá se na oblohu, děkuji měsíční psice zašeptá Od teď jsem Hvězda....

Hvězdin příběhKde žijí příběhy. Začni objevovat