Summer in Sunsethills

Vysvědčení

Minulý rok o prázdninách se mnou všechny ty tři měsíce trávila moje nejlepší kamarádka Clare. Byli jsme u nás doma, jezdili jsme na výlety a byli jsme na dovolené. Udělali jsme to, protože ten rok na ní její rodiče neměli moc čas a ona by musela odjet do Evropy za svou tetou. A svou tetu nesnášela. Není to však tak, že jí rodiče zanedbávají. Její matka je prostě jen herečka a otec zpěvák, takže nemají moc čas. Stejně jako moji rodiče. Mamka je módní návrhářka a taťka má nahrávací společnost. Takže je taky věčně nevídám. Podobně jako byla ona minulý rok jsem na tom měla já být tenhle rok. A tak, aby mi to Clare oplatila, mě pozvala k sobě přes prázdniny. S rodiči jsme se domluvili rychle a tak jsem poslední školní den, ve dne, kdy bylo vysvědčení, stála na chodbě s kuframa. Mamka se se mnou rozloučila už před týdnem, jelikož měla nějakou přehlídku ve Francii. A tak jsem se mohla rozloučit jen s taťkou. " Tak se měj hezky zlato, užij si to tam a kdyby se cokoliv dělo, kdykoliv mi napiš nebo zavolej." řekl a objal mě. " Pa. Budete mi s mamkou chybět." zamumlala jsem. Usmál se a vyšel před barák.

Naposledy jsem mu zamávala a šla jsem do garáže. Nasedla jsem do svého mustanga GT se stahovací střechou a vyjela jsem z garáže. Zapnula jsem si písničky a cestou do školy jsem si zpívala různé písně od Bruna Marse. Jak já ho zbožňuju. Brzy jsem byla u školy. Zaparkovala jsem vedle velmi známé audi R8, která patřila Clare. Vystoupila jsem a ona taky. Vždy tam na mě čekala. " Ahojky Skye." pozdravila mě a objala mě. " Ahoj Clare." řekla jsem. Společně jsme zamířili do školy. " Doufám, že se těšíš. Většinu času budeme v našem letním sídle, ale občas pojedeme i někam na výlet." slíbila. O jejich letním sídle jsem hodně slyšela. Někdo má letní dům, oni ale mají obrovskou budovu, kam většinou jede celá jejich rodina. Jen minulý rok to nevyšlo. Prý mají asi padesát pokojů, každej má svou koupelnu, dále mají velkou jídelnu, obří obývák a spoustu dalšího. Nemohla jsem se dočkat. " Samozřejmě že se těším. A jak tam teda pojedeme?" zajímalo mě. Přeci jen, z Kalifornie je to na Floridu pěknej kousek.

Usmála se. " Pojedeš se mnou, mým autem. A o kufry se bát nemusíš, Jackob bere něco jako náklaďáček. Znáš přeci mojí mamku, ta jich bude mít asi deset." vysvětlila. Jo, naše mamky v tomhle byli hrozný. Cestou do třídy jsme potkali spoustu spolužáků a všichni už měli ročenky. " Kde ste je vzali?" zeptala jsem se. " George je rozdává." pokrčila Kate rameny. Takže jsme zamířili k němu. Obě jsme si vzali jednu. " Mohu požádat o podpis od krásných slečen?" zeptal se a zahýbal obočím. Protočila jsem očima. George za každou holkou pálí, i když ho žádná nechce. Clare vytáhla propisku a obě jsme se mu podepsali. Hned jsem nalistovala na svou fotku. " Co sis tam teda napsala?" zajímalo Clare. Jak jistě víte, pod ročenku si můžete něco napsat. A celá naše třída se shodla, že si tam napíšeme něco vtipného. Odkašlala jsem si. " Nejvíc na životě miluji tu rozmanitost, každý den mě naštve někdo jiný." odrecitovala jsem. Rozesmála se. " Co ty?" zeptala jsem se. " Klasika: přišel jsem, viděl jsem, nechápu, odcházím." řekla. Ušklíbla jsem se. Konečně jsme se zadívala na svou fotku. Nevypadala jsem nejhůř. Dlouhé, hnědé vlasy, modré oči, trošku kulatý obličej a řekla bych, docela dobré proporce, pokud mě chápete. Ten den jsem na sobě měla bílé tričko se staženými rukávy (pod rameny) a černé kalhoty. V den vysvědčení jsem na sobě měla tmavě modré šaty s vyšívaným výstřihem a vlasy jsem si sčesala do drdolu.

Clare byla přesný opak. Já byla středně vysoká a ona malá. Měla blond vlasy a zelené oči. Plus ostře řezané rysy v obličeji. Na focení měla květované, bílé šaty a na vysvědčení si vzala černé mini šaty. Po cestě do třídy jsme se pozdravili s několika spolužáky a pochválili jsme se, jak vypadáme. Však to znáte. Brzy zazvonilo a do třídy vešla učitelka. Po takové té klasické řeči, kdy nás varovala, ať jsme hodní a dáváme si na sebe pozor nám rozdala vysvědčení. Přeci jen, další rok jsme se měli vidět znovu. Vyšli jsme na chodbu a rovnou jsme zamířili k autům. Na parkovišti jsme se rozloučili se spolužáky, popřáli jsme si krásné prázdniny a pak jsme každá nastoupila do svého auta. Mělo se jet k nám, kde se setkáme s Jackobem, který je mimochodem její bratr. Bruna Marse jsem vyměnila za electro swing a užívala jsem si cestu se staženou střechou. Když jsme dojeli k nám, Jackob na nás už čekal. Byl to model. Často jezdil s mou mamkou na přehlídky. Tentokrát si však vzal volno. " Ahoj holky." řekl. Dlouho jsem ho neviděla. Přišla jsem k němu a dali jsme si pusy na tváře. Odemkla jsem a ukázala jsem mu na tašky. " Díky zlato." ušklíbla jsem se na něj. My dva jsme se rádi kočkovali.

Clare jen protočila očima a prošla mezi námi. " Nechte si to na jindy." zavrčela lehce otráveně. " Ale prosím tě, však o nic nejde." smál se Jackob. " Jo, co si myslíš že spolu máme?" chechtala jsem se. " Co já vím, pět dětí a hypotéku?" pokrčila rameny. Pak mě vzala za ruku a táhla mě do mého pokoje. " No co koukáš, přeci v tomhle nepojedeš." řekla. Přikývla jsem. A tak jsme si zalezli do šatny, abychom si z toho mála, co mi tam zbylo mohli vybrat něco pohodlného. Já zvolila šedé tričko, na kterém byli nakreslené ananasy a k tomu jsem si vzala černé kraťásky. Clare si půjčila tričko s jednorožci a šedé kraťásky. Obě jsme si vzali sluneční brýle a šli jsme dolů. Jackob už měl hotovo. " Wow, sluší vám to." hvízdnul. " Nemáš šanci." okomentovala to. " Však ty seš moje sestra, do tebe bych nešel." řekl. Zamračila se. " Ale ani u ní nemáš šanci!" zakřičela. Vykulil na ní oči. " Zbláznila ses? Vždyť je jako moje sestra." řekl už zcela vážně. " Jo Clare, s tvým bráchou bych chodit nemohla." souhlasila jsem. Protočila očima a nasedla do auta. " Pa zlato." rozloučila jsem se s Jackobem a poslala jsem mu vzdušný polibek. Nasedla jsem ke Clare. Ještě než se rozjela, štelovala rádio a Jackob zaťukal na její okénko. " Pojedeš za mnou?" zeptal se. Zavrtěla hlavou. " Jedeme napřed. Sejdeme se v hotelu." oznámila mu. Jen přikývl. Podívala jsem se na ní se zmateným pohledem. " Je to dlouhá cesta." řekla jen. A tak jsme se konečně vydali na cestu.