Deštivý den

109 16 11
                                    

To, že to vzala tak v klidu mě opravdu překvapilo. A to, že mi ho chtěla pomoci získat mě ohromilo. Ano, vím že celá tahle situace zní fakt divně. Oka, to je slabí slovo, je to mega ujetý. Ale co, bránit se tomu nebudu. Nejsem přece blbá. Mám na dosah muže svých snů a jen tak se ho přeci nevzdám. Nicméně, ten den mě Clare zahrnula spoustou plánů. Měla jsem z toho hlavu jako pátrací balón. " Clare, nechceš s tím na chvíli přestat. Bolí mě hlava a stejně si pamatuju velký nic." naléhala jsem na ní. Protočila očima. " Fajn. Však já to nějak vymyslím. Ale jo, máš pravdu, pro dnešek to stačí. Pojď, půjdeme si pro něco k jídlu." rozhodla. Vylezli jsme tedy z jejího pokoje a sešli jsme dolů. Pod schody stál Justin a s někým volal. Když si nás všiml, začal mumlat, abychom ho neslyšeli. " Vsadím se o stovku, že mluví s nějakou holkou." zamumlala jsem. Clare se ušklíbla. " To je jasný. Nicméně jsem ráda, že sis nevybrala jeho." zašeptala. Protočila jsem očima. Něco mi říkalo, že si ze mě bude hodněkrát utahovat. V kuchyni jsme si vzali něco k jídlu a zamířili jsme do obýváku.

Na pohovce seděli dvojčata, vedle nich Marcus a v křesle byl Jackob. Společně se dívali na MTV. " Že se na takovou kravinu koukáte, ty lidi tam jsou trapný." prohlásila Clare a posadila se k dvojčatům. Ještě že měli tak velký gauč. Já si sedla vedle ní a z druhé strany jsem měla Marcuse. " Hlavně že ty se na to koukáš v jednom kuse." prohlásil Jackob. Clare po něm hodila polštář, který mu přistál v obličeji. Málem by začala nová hra, polštářová bitva, naštěstí je Sarah okřikla a ti dva toho nechali. Moc dlouho jsme však dole nezůstali. Brzy jsme obě začali zívat. Není se čemu divit, bylo kolem půl desáté večer. Šli jsme tedy do pokoje a po hygieně jsme si zalezli do postele (na gauč). " Ty Clare?" houkla jsem na ní. " Hmm?" zabručela. " Tobě to fakt nevadí?" zajímalo mě. Nadzvedla se. " Klidně ti to řeknu ještě milionkrát: ne nevadí." řekla. " Tak dobře." zamumlala jsem. " Ale ne že budeš večer ze spaní volat jeho jméno." rozesmála se. Protočila jsem očima. " Jsem jeho fanynka už nějakou dobu a tohle sem nikdy nedělala." upozornila jsem jí. I tak jsem se smála. Nakonec jsme si lehli a usnuli jsme.

Druhý den nás opět vzbudila mamka Clare (od teď jí budeme říkat Olivia a jejich otci Peter). Převlékli jsme se. " Venku je pěkně hnusně." poznamenala Clare. Byla u okna a čekala, až si rozčešu vlasy. " Co v tom případě budeme dneska dělat?" houkla jsem na ní z koupelny. " Nemám tušení. Snad ostatní něco vymyslí." řekla. A taky že vymysleli. " Společenský hry?!" vykřikla Clare, když jsme se dole zeptali Olivie. Přikývla. " Tak to mě radši sejměte." prohlásila. " A co chceš jiného dělat?" zeptala se Olivia. Clare pokrčila rameny. Já to sledovala hezky s mísou křupinek a náramně jsem se bavila. Clare nesnášela deštivé počasí a ještě víc nesnášela společenské hry. Podívala jsem se na Jackoba. Oba dva jsme se na sebe ušklíbli. " Tak si můžeme číst." navrhl Jackob. " To je skvělý nápad!" vyhrkla. Clare sice moc nečetla, ale raději by prošla místností s brouky a hady, než aby musela hrát. Olivia však byla neúprosná. " Už se rozhodlo." řekla a pak vstala. " Za deset minut se sejdeme v obýváku." dodala a odešla. Clare se zhroutila na židli. " To je konec." prohlásila. Protočila jsem očima. " Tak zlé to zase nebude. Však tam budeš mít celou rodinu, alespoň si můžete popovídat, užijeme si zábavu..." snažila jsem se jí přesvědčit, že to nebude až tak zlé, když v tom mě zarazila jedním gestem ruky. " Co si říkala?" vyhrkla šeptem a naklonila se blíž ke mě. " Eh, že tam bude celá tvá rodina a tak si můžete popovídat?" zopakovala jsem. Usmála se. " Přesně tak. A bude tam i ty víš kdo. Můžeme zahájit operaci: Dostaň pórek!" zašeptala nadšeně. Málem jsem se v tu chvíli udusila mlékem.

A tak jsme se do deseti minut všichni nahrnuli do obýváku. Ještě že byl tak obrovský. " Fajn, takže si všichni užijte zábavný rodinný den plný společenských her!" vykřikla Olivia a pak se všech okolo začala ptát, kdo si s ní zahraje šachy. Clare sice zaúpěla ale pak začala pátrat po Tomovi. Mezitím se k nám přihnal Jackob s Justinem. " Tak holky, co si zahrajeme?" zeptal se Jackob. Clare se na chvíli zarazila a pak pokrčila rameny. " Ale co už, přineste Aktivity!" poručila jim. Ti dva hned zmizeli pro onu hru. Podívala jsem se na ní. " No co, aspoň nebudeme tak nápadný. Navíc alespoň budeme moci hrát v týmech." řekla, aniž by se na mě podívala. Pak si všimla Toma a hned k němu vyběhla. Já sem stála uprostřed místnosti a vše jsem propočítávala. Podle všeho nám chyběl ještě jeden hráč. Rozhlížela jsem se po místnosti, když v tom jsem spatřila Marcuse, který byl stranou a nějak se zatím ničeho neúčastnil. Šla jsem za ním. " Ahoj Marcusi. Nezahraješ si s námi Aktivity? Sice hraje i tvůj brácha, ale zase by vůbec nebylo špatný ho porazit co?" vychrlila jsem ze sebe. Podíval se na mě. " Ty víš jak mě k něčemu přinutit." řekl s úšklebkem. A tak jsme se společně vrátili zpět na místo. Justin a Jackob tam už byli a zrovna tam mířila i Clare, za níž šel pomalým krokem i Tom. " Super, hraje i Marcus. Tím pádem nám skupinky vyjdou. S ním budu hrát já. Jelikož vy dva (a ukázala na Justina s Jackobem) se máte tak rádi, budete spolu. No a Skye bude s Tomem." rozhodla.

No nebudu vám lhát, samozřejmě že sem lehce zrudla. Zadívala jsem se do země abych to zamaskovala. " Musíme jen najít místo, kde by se dalo hrát." poznamenala. Nakonec jsme skončili v kuchyni. Clare ještě vyslala Jackoba pro papíry a nějaké tužky. Pak si sedla s Marcusem odděleně od nás. Justin udělal to samé a já si také sedla stranou. Tom se posadil vedle mě. " Stejně je to nefér když on je herec." zamumlal Justin. Na tom něco bylo. Clare už chtěla něco namítnout, ale já byla rychlejší. " Neboj se, nevyhrajeme. V tomhle fakt nejsem dobrá." ujišťovala jsem ho. Něco zamumlal ale pak už nic neříkal. Tom se ke mě nahnul. " Neboj se, já v tom určitě také dobrý nebudu." zašeptal. Byl u mě tak blízko. Cítila jsem jeho horký dech, který voněl po mentolu. Projel mi mráz po zádech. Raději jsem se začala opět věnovat Clare. Ona s Marcusem hrála jako první. Vybrala si kreslení. Marcusovi to chvíli zabralo, ale nakonec to uhodl. Pak jsme byli na řadě my. Tom prohlásil, že dámy mají přednost a já z toho byla opravdu velice nadšená (ironie). Na lístku jsem měla následující možnosti: nakreslit šílenství, pantomimou popsat podprsenku a nebo slovy popsat neviditelnost. Zrudla jsem při představě, že bych pantomimou popisovala podprsenku. Jako, šlo by, kdybych natáhla své ramínko od podprdy, ale nevěděla jsem, jestli by to nebylo proti pravidlům.

Popadla jsem tedy papír a začala jsem kreslit Jokera. On je přeci šílenec. Kupodivu, poznal ho lehce, ale se správným slovem to bylo těžší. " Joker? Vrah? Maniak?" zkoušel. Pořád jsem vrtěla hlavou. " Šílenec!" vykřikl nakonec. Nadšeně jsem přikývla. Napřáhl ruku, abych si s ním mohla plácnout. A také jsem to udělala. Byl to úžasný pocit. Když potom hrál on, vybral si pantomimu. Dobrá, musím přiznat že mi dělalo krapet potíže soustředit se na hru, jelikož byl tak strašně sexy. A málem jsem neuhádla, že předvádí medvěda. Ale dala jsem to! A bylo to tak sexy a roztomilý zároveň. Clare nás po očku sledovala, ale mě to bylo fuk. A tak to pokračovalo dál. Hráli jsme, občas jsme nevěděli, ale nějak mi to nevadilo. Dost jsme se totiž smáli a když se jeden baví, tak mu prohra nevadí. Ano, skončili jsme na druhém místě, ale alespoň jsme porazili JJ duo. Tak si říkali. " Co si zahrajeme teď?" zeptala se Clare. Justin něco navrhl, ale neslyšela jsem ho, jelikož Tomovi začal někdo volat. " Omlouvám se, ale tohle bude na dlouho. Hrajte beze mě." řekl a zmizel. Bylo mi to trochu líto, ale musela jsem předstírat, že je vše v pořádku a tak jsem to nechala plavat. Směrem ke Clare jsem jen pokrčila rameny. Naštěstí to dál neřešila a hrnula se k další hře. A stejně tak i já.





Ahoj.
Po sto padesáti milionech let jsem opět zde 😁
Jak se vám líbí kapitola?
Ok, ok, s těma aktivitama je to trochu těžší. Prostě sem je mega dlouho nehrála a tak nevím co za aktivity tam je 😂
Snad mi to prominete 😅
Nicméně, budu ráda za komentáře a hvězdičky, však to znáte 😄
To je prozatím vše
Pac a pusu vás Hiddlestonerka 😘😄
Ps: just look at his eyes😍

Summer in SunsethillsKde žijí příběhy. Začni objevovat