XIII.

3.1K 201 45
                                    

Když jsme dojeli na moji chatu vstoupil jsem a odnesl zavazadla dovnitř. Po tom co je vše ve vnitř, opatrně jsem otevřel dveře v zadu kde je to roztomilé klubíčko. Vzal jsem ho opatrně do náruče, tak abych ho nevzbudil. Odnesl jsem ho dovnitř a položil na postel přikrívajíc ho dekou. Venku jsem jenom zamkl auto a šel si lehnout k němu. Jen co jsem dopadl na měkkou madraci, usnul jsem.

Probudím se v něčím objetí. Kouknu na osobu ležící vedle mě. Hikaru. Pousměji se a vstanu. Protáhnu se a půjdu to tu prozkoumat. Koupelna, pokoj pro hosty, obývak spojený s kuchyní, bar, pracovna... Počkat. Neměl bych ale... Ne! To neudělám! Zamračím se a dojdu do kuchyně. Po asi 10 minutách dojde rozespalí Hikaru. ,,Ty jsi mi utekl" ušklíbne se. ,,Chtěl jsem se tu porozhlednou ale nechtěl jsem tě vzbudit" usměji se, chce mě políbit ale já uhnu a sklopím pohled k zemi. ,,Omlouvám se" šeptnu a vstanu ze židle, chtěl jsem odejít ale Hikaru mě nenechal. ,,Neodcházej, prosím" proplete si se mnou prsty a zadívá se mi do očí. Přikývnu a nepřerušuji oční kontakt. Nevím co to dělám ale najednou se k němu začnu naklánět a spojím naše rty v jedny.
___________________________________

Ano, opravdu ještě žiju!!!😉
Omlouvám se že dloooouho nevyšla kapitola ale stalo se to čeho jsme se všichni báli... Došli mi data😭
A navíc je toho na mě moc...
Ale teď by měli zase kapitoli vycházet častěji...
Tak zatím....   Miluji vás, N❤

Nejsem hračka!! (YAOI!!)Kde žijí příběhy. Začni objevovat