Nejsem hračka!! (YAOI!!)

Kapitola II.

To anime je boží (media- video) Kdo ho viděl?

Probudil jsem se v... Posteli?! Vymrštil jsem se do sedu a rozhlédl se kolem. Vedle mě tiše oddychoval Hikaru. Já myslel že budu spát v tom pelechu, tak proč jsem v posteli, vedle něho jenom v JEHO tričku a boxerkách?! Pokud vím usnul jsem ne gauči na jeho hrudi... SAKRA!! Vstal jsem tak abych ho nevzbudil a zamířil do koupelny, svlékl jsem ze sebe oblečení a zavřel se do sprchového kouta. Pustil jsem na sebe vodu a začal se sprchovat. Čekal jsem že mi bude voda vadit ale nějak moc ne...

Vylezl jsem a obmotal si kolem pasu ručník, otevřel jsem dveře a šel zpět do ložnice. Hikaru už seděl rozespale na posteli, když si mě všiml uchechtl se a já zrudl.
Hikaru si znovu lehl ale pořad se na mě díval...

,,D-Dáš mi prosím nějaké o-oblečení?" zeptal jsem se trochu koktavě ,,Proč? takhle se mi líbíš víc" řekl a olízl si rty. Trochu jsem se zachvěl a zčervenal ale nic jsem neřekl. Podíval jsem se na něj vražedným pohledem a on se zasmál ,,Fajn" protočil očima a vstal. Došel k jedné ze skříní a začal se tam přehrabovat, pak něco vytáhl a došel k šuplíku, vytáhl boxerky a já ještě víc zrudl. ,,Je to nejmenší oblečení co tady mám, snad ti to bude... Po snídani tě vezmu do obchodu a koupím ti tam nějaké oblečení" usmál se a odešel. Oblékl jsem se a vydal jsem se po schodech dolů, přesněji do kuchyně. Do nosu mě praštila nádherná vůně. Došel jsem do kuchyně, Hikaru byl ke mě otočený zády, opřel jsem se o linku a pozoroval ho. Když se otočil tak se lekl ale naštěstí se nic nestalo. ,,Lekl jsem se tě!" řekl a zamračil se, měl jsem co dělat abych se nerozesmál ,,Hmmm" zamručím a rozesměju se. ,,Něco vtipného?" zeptal se a nadzvedl jedno obočí ,,T-Ty" řekl jsem mezi smíchem. Když jsem se konečně uklidnil tak jsem se musel chytit za břicho protože mě bolelo od neustálého smíchu. Hikaru se uchechtl a dal na stůl talíře se snídaní, ani kdy to stihl dát na talíř...(XD) Hned jsem se pustil do jídla.

Když jsem dojedl tak jsem dal talíř do myčky (To mi vysvětlil včera...) a sedl si na gauč. Po chvíli přišel Hikaru ,,Nepodíváme se na film?" zeptal jsem se ,,Promiň prcku, musím pracovat..." řekl a šel do pracovny ,,Nejsem prcek!" zavolal jsem na něj než zavřel dveře. Našel jsem nějaký film a řekl si že to zkusím zapnout sám, doma jsme to měli taky.

Konečně se mi to povedlo! Je to těžší než to vypadá... ale já to zvládl! Pohodlně jsem se osadil na gauč a sledoval film. Asi v polovině jsem stejně usnul...

Probudil mě pocit že mě někdo sleduje, otevřel jsem oči a nade mnou stál usmívající se Hikaru ,,Proč mě sleduješ?!" řekl jsem se smíchem ,,Jsi strašně roztomilí" řekl a sedl si vedle mě. Přestal jsem se smát a trochu zrudl ,,Už máš tu práci hotovou?" zeptal jsem se ,,Jo, už jsem jenom tvůj" řekl a uculil se, já zrudl ještě víc. Proč má takový narážky? ,,No... nekoukneme na ten film? Stejně jsem polovinu prospal..." zasmál jsem se ,,Hmm, tak mě napadá... zapomněli jsme ti koupit to oblečení. Hurá do auta!" zvolal a postavil se do pozice supermana. Můj smích museli slyšet i ve městě a to žijeme uprostřed lesa. Hikaru to nevydržel a začal se smát taky.

Konečně jsme v obchodě, asi 2 hodinová cesta autem je pro mě utrpení! Boxerky jsem si vybral sám a s ostatními věcmi mi pomohl Hikaru nebo prodavač. Mám 5 triček 3 mikiny 2 tepláky 2 džíny 3 pyžamové tepláky a trika a nějaký to spodní prádlo. ,,Promiň, jsem u tebe teprve 2 den a už tak tě stojím až moc peněz... Ale jednou ti to nějak splatím, někde mi práci určitě dají i když jsem na půl kočka" sklopil jsem pohled na chodník ,,Alexi, nemusíš mi to vracet. Jsem rád že se mnou jsi a udivuje mě že i když jsem se otočil tak jsi neutekl..., proč?" změnil téma ,,J-Já nevím. Asi protože jsi jediný kdo je na mě za ten rok co žiju pod mostem hodný" řekl jsem popravdě. Dali jsme tašky do kufru auta a nasedli, Hikaru nastartoval a my vyjeli.

,,Konečně doma!" řekl Hikaru když otevřel vchodové dveře. Uchechtl jsem se a šel i s taškama do ložnice. Tašky jsem položil a rozvalil se na posteli. Když vešel do ložnice i Hikaru, začal se smát. Vstal jsem a došel k němu ,,Kam si mám dát to oblečení?" zeptal jsem se. Nic neřekl a přešel k jedné ze skříní, kterou následně otevřel. Poodstoupil a ukázal na poličky, usmál jsem se a začal skládat oblečení do skříně.

Konečně hotovo! Svalil jsem se do pelechu a na všechno kašlal. Ale... Kde je Hikaru? Zvedl jsem se a šel ho najít. Obyvák- nic kuchyně- nic koupelna- nic a pracovna- tady je! Jemně jsem zaklepal. Ozvalo se slovo které mi dovolilo vstoupit a já ani neváhal a byl ve velké místnosti s velkým pracovním stolem za kterým bylo bílé křeslo na kterém seděl Hikaru. ,,Potřebuješ něco?" zeptal se bez toho aby zvedl pohled od kupy papírů ,,N-Ne jen jsem se lekl kde jsi..." řekl jsem. Moje slova ho nejspíš upoutala protože zvedl hlavu a konečně se na mě podíval. ,,Tak ty máš o mě dokonce i strach..." řekl a vstal z křesla. Pomalým krokem ke mě došel ,,Možná..." šeptl jsem ,,Zajímavé" řekl už jen pár centimetrů od mého obličeje. Věděl jsem že jestli mě políbí, budu mu muset říct že jsem gay... Ale to já nedokážu. O pár kroků jsem odstoupil ,,Promiň ale tohle ne..." šeptl jsem a odešel. Šel jsem do ložnice, převlékl jsem se do pyžama a lehl si do pelechu. Je strašně nepohodlný! Po chvíli jsem usnul.

Probudil mě hluk ze zdola. Podívám se na postel- je prázdná. Zvednu se a ještě než odejdu z ložnice kouknu na hodiny- jsou 3 hodiny ráno- sejdu schody dolů a zamířím do kuchyně odkud jdou zvuky. U stolu seděl naprosto ožralý Hikaru a okolo něj bylo rozbité sklo a několik prázdných lahví od chlastu. ,,H-Hikaru..." řekl jsem tiše, podíval se na mě. Měl slzy v očích a některé už mu stékali po tvářích, přišel jsem k němu a slzy mu utřel ,,Alexi..., já-" brečel ,,Pšš, řekneš mi to ráno. Pojď si lehnout" usmál jsem se a pomohl mu na nohy. Už jsem se chtěl rozejít na horu ale on mě objal. Objetí jsem opětoval. ,,To bude dobré" řekl jsem a pohladil ho po zádech ,,Nebude, dokud mě budeš odmítat nebude nic dobré" řekl a brečel dál do ramene. Odtáhl jsem se a políbil ho.