Nejsem hračka!! (YAOI!!)

XXIV.

Poslední část...

Jsem kousek od staré budovy kde se máme sejít. Nemůžu dýchat, ať už z rychlé chůze nebo kvůli nervozitě. Opustit ho bylo to nejtěžší. Miluji ho... ale tohle všechno je jen pro něj. Zastavím se před budouvou a čekám na Chrise. Už ho ani nemohu nazvat otcem. ,,Jsi tady" ozve se kousek ode mne. Kouknu tím směrem a zhnuseně se na něj podívám. ,,Vím že tu nejsi sám. Porušil jsi dohodu" řeknu naštvaně. ,,Ale přes to jsi tady" řekne s úšklebkem a za ním se ukážou další 4 muži. ,,Jsem tady kvůli Hikarovi. Nechci aby jsi mu ublížil" na chvíli mu kouknu do očí a potom opět odvrátím pohled. ,,Neublížím... Možná" protočím očima a přistoupím o kousek blíž. ,,Tak jdeme..." vydechnu roztřeseně. Jeden z můžu mě silně chytí ze ruce a spoutá mě. ,,Ne!" Ozve se hlas který tak moc miluji. ,Hikaru..." kouknu na něj. ,,No, kdo se nám tu ukázal" úšklebek z Chrisovi tváře nezmizí. ,,Pusť ho!" odplivne si Hikaru. ,,Rozmyslím si to... Ne" uchechtne se. ,,Hikaru odejdi... prosím!" řeknu se slzami v očích. Koukáme si navzájem do očí, když jsem najednou volný. Pouta jsou pryč a já jsem volný. Rozejdu se pomalým krokem k Hikarovi. ,, Pojď zpět, Alexi!" ignoruji ho a dojdu k Hikarovi. ,,Neměl jsi sem chodit" řeknu. ,,Musel sem.... nevzdám se tě" kouká mi do očí. Rve mi to srdce. ,,Musíš se mě vzdát. Bude to tak lepší" sklopím pohled k zemi. Chytne mě jemně za bradu a zvedne můj pohled do jeho očí. Spojí naše rty, jako kdyby to bylo poprvé. ,,Miluji tě" šeptne. Dělá mi to ještě těžší. ,,Já tebe taky. Ani nevíš jak moc" první slza steče po mé tváři. Za ní hned druhá a třetí. Odstoupím od něj, když v tom mě někdo pevně chytne za ruce a opět mě spoutá. Jdu s ním v klidu. ,,Pusťte ho!"  výkřikne Hikaru. Chris vytáhne zbraň. ,,Buď ticho! Nepotřebujeme svědky" řekne a namíří na něj pistolí. ,,Ne!" Začnu sebou cukat. Hikaru tsm stál jako kdyby čekal na to až ho zastřelí.
Pak už to byla hrozně rychlé.

Výstřel
Křik
Tma

Konec