XXII.

2K 142 2
                                    

Neumím římské číslice ale psst😁
Věnováno: IceAzure2 ❤👋

(Celý díl je z pohledu Hikara❤)
Naštvaně to tipnu a jdu dovnitř. ,,Lásko?" jdu za Alexem do ložnice ,,omlouvám se" lehnu si vedle něj. ,,Já tě miluji... víc než cokoliv" zašeptal a přitulil se ke mě a potichu plakal. ,,Shh, neplakej. Taky tě miluji. Moc. Jen mám o tebe strach" podívám se mu do očí a dám mu malou pusu na noc. Zachichotá se a roztomile nakrčí nosík. Utřu mu slzy a obejmu ho. Za chvilku slyším jen pravidelné oddechování. Za hodinku ho přijdu vzbudit ale teď se vydám do kuchyně a zavolám jednomu mému známému. ,,Čus kámo. Co potřebuješ?" Ozve se. ,,Čau. Chci od tebe pomoc... jde o Alexe" řeknu a kouknu na zavřené dveře do ložnice. ,,Alex? To je... ten tvůj?" Zeptá se váhavě. ,,Jo, je to můj přítel. Ale nevolám ti kvůli pokecu. Potřebuji aby jsi za hodinu a půl byl u té staré laboratoře za městem. Domluvili jsme se že si tam dáme sraz a já mu ještě rekl vše proč, jak a kdo. Tohle bude ještě dlouhý den... a možná i můj poslední.
_____________________________________
Jo, drama end kapitoly je vždy nejhorší, omlouvám se😂
Už mám 8 otázek od vás na mě, pište je dál abych mohla tu kapitolu napsat co nejdříve❤
Miluji vás... N❤🌈

Nejsem hračka!! (YAOI!!)Kde žijí příběhy. Začni objevovat