Nejsem hračka!! (YAOI!!)

XII.

Po tom co se stalo, jsme spolu moc nemluvili. Hikaru vzal řízení zase do svých rukou a pustil radio. Jinak by tu bylo hrobové ticho.
Je mi strašně trapně. Ale nejsem připravený...
Snažil jsem se nerozbrečet ale bylo to strašně těžký. Nakonec se jedna slza sklouzla po mé tváři a po ní další a další... ,,Alexi..." šeptl ,, Neplakej lásko. Já si počkám... Jak dlouho budeš potřebovat, ano?" řekl zlomeným hlasem. Neodpovídal jsem a dál se koukal na svoje ruce v mém klíně. ,,Z-Zastav m-mi" zašeptal jsem zlomeně. ,,Alexi, ale..." přerušil jsem ho. ,,Zastav mi!" řekl jsem rázně. Hikaru zajel ke krajnici a zastavil. Rychle jsem vystoupil a šel dál od auta. Sedl jsem si ke stromu a opřel se o něj. Momentálně mi bylo jedno že je sníh a zima, potřeboval jsem být sám. Chvíli jsem tak seděl a pak se naplno se rozbrečel. Jsem nemožný! A neschopný! A... A... Prostě k ničemu. A momentálně totálně zmrzlí ale je mi to jedno. ,,Alexi, prosím. Vrať se do auta... Budeš nemocný" ozvalo se za mnou. Místo odpovědi jsem vzlykl. Hikaru ke mě přišel a objal mě. Pevně ale opatrně zároveň. Ztočil jsem se v jeho náruči a nevím jak ale usnul jsem.

Chvíli mi brečel v náruči a potom usnul. Nechci aby se kvůli tomu trápil. To já to posral. Byl jsem moc rychlí.
Vzal jsem ho do náruče a donesl do auta kde jsem ho položil na zadní sedačky aby se vyspinkal. Dal jsem mu pusu na čelo a sedl si na místo řidiče.
_____________________________________
Názor?