Kritiky

28. After all

V mé dnešní kritice se budu věnovat příběhu After all od aknuolim. Dle označení od autorky se jedná o teenfikci.

Ano, vím, že jsi na tuto recenzi čekala věky, ale měla jsem teď trochu krizi a nedokázala jsem psát. A když už, tak jsem měla chuť na jiné žánry.

Jako vždy začínám coverem. Je krásný, milý a k žánru se hodí. Rozhodně, kdybych na něj narazila v knihkupectví, tak mne zaujme a po knize sáhnu. 

Ovšem musím ti vytknout dvě věci. První věc je název. Pokud chceš mít název anglicky, tak dodržuj anglický pravopis pro psaní názvů. První písmena všech slov (kromě předložek a spojek - a, an, and, the atd.) by měli být velké, tzn. název by měl být "After All".

A další, co bych lehce poupravila je barva, respektive sytost písma u jména autorky. Tak, jak je to teď, tak to splývá s pozadím a ve zmenšenině na Wattpadu to nejde moc přečíst. Jinak celkové vzezření coveru chválím.

Anotace.

"Když se Penny dozví, že se její sestra vdává, je radostí bez sebe. A skutečnost, že by byla Amy ráda, kdyby jí její mladší sestřička na svatbě zazpívala, potěší Penny ještě víc.
Proto se tedy mladá dívka vydává do Anglie, kde se akce koná. Jenže během pobytu ve Spojených státech, narazí Penny na veselého Eliota, díky kterému konečně cítí, že zase doopravdy žije. Zažívá s ním jedny z nejlepších časů jejího života a po několika letech se cítí opět šťastná. Propadla totiž kouzlu lásky a nebojí se vyvolenému darovat celé své srdce.
Avšak Eliot má jedno obrovské tajemství. Tajemství, které dokáže zničit všechno to hezké, co mezi nimi kdy vzniklo...

Nechte se pohltit dojemnou lovestory, která vás chytne za srdce."

Musím ti vytknout jednu obrovskou nelogičnost, kterou jsi do anotace napsala. A to, že v jedné větě píšeš "Proto se tedy mladá dívka vydává do Anglie..." a hned v druhé "Jenže během pobytu ve Spojených státech...". Měla by ses rozhodnout, kde se to tedy bude odehrávat, zda v USA (Spojené státy) nebo v UK (Spojené království).

Taky si dávej pozor na čárky. Například ve větě "Jenže během pobytu ve Spojených státech, narazí Penny na veselého Eliota..." ti přebývá čárka před slovem "narazí".

Jinak se mi anotace líbí. Je tam vše, co by tam mělo být a rozhodně mne zaujala. 

Příběh hodnotím, když má prolog a devět kapitol.

Největší problém ti rozhodně dělají mezery. Už v "-Penny, 6let, před 10-ti lety-" ti chybí mezera v "6 let", to stejné se opakuje i v následujících kapitolách. Také ti v kapitolách chybí mezery před pomlčkami, mezi slovy atd. Občas jsem měla pocit, že ti snad na klávesnici chybí mezerník.

Když už jsme u toho "před 10-ti lety" - co ten odporný tvar? 10-ti? Desetti? Takhle se to ani náhodou nepíše. Stačí si vygooglit "Jak správně psát řadové číslovky" a každý článek ti řekne, že tento tvar je základní chyba. Každý člověk pochopí, že si má číslovku vyskloňovat, tudíž stačí napsat (a i je to tak pravopisně v pořádku) "10 lety" nebo "deseti lety", což ovšem platí pouze pro názvy kapitol/příběhů či podnázvy. V příběhu se číslovky, až na letopočty a velká nerozepsatelná čísla, píší slovy! Například 25 napíšeš jako dvacet pět.

Ohledně těch pomlček. Ve většině případů je píšeš zbytečně místo čárek (např. "Ale já se nedala- ze všech sil jsem běhala...", lepší by bylo "Ale já se nedala, ze všech sil jsem běhala..."). A když už by se tam i hodily a jsou třeba uprostřed věty (například "A ty- moje první láska, jsi mi tenkrát zašeptal..."), tak je alespoň použij správně (aneb "A ty - moje první láska - jsi mi tenkrát zašeptal...").

Ráda také zaměňuješ tečky za čárky a naopak. Nejspíš jsou to jen překlepy z nepozornosti, ale dávej si na to pozor. Často ti také čárky a tečky ve větách naprosto chybí, například čárky za oslovením v přímých řečích nebo tečky na konci vět. Další chybou jsou dvojitá znaménka na konci vět. Pokud ukončíš přímou řeč vykřičníkem, tak už za to vážně nemusíš psát čárku. A existuje jen jedna tečka (.) nebo trojtečka (...), dvě nebo čtyři a více teček jsou chyba.

Občas se ti v příběhu objeví naprosto zbytečně dlouhá souvětí - třeba druhý odstavec druhé kapitoly vypadá naprosto jako jedno velké souvětí. A proč? Protože jsi nejprve špatně ukončila přímou řeč, případně jsi chtěla uvozovací větu do přímé řeči vložit, ale tím pádem jsi špatně ukončila uvozovací větu (tečky a čárky). Poté, pokud to neměla být vložená uvozovací věta, jsi zapomněla dát na začátek přímé řeči velké písmeno. Celou druhou přímou řeč jsi napsala jako souvětí a opět jsi špatně ukončila přímou řeč. A následovalo další souvětí (tentokrát už oprávněné). 

Jak psát správě přímou řeč:

Pokud po uvozovací větě následuje sloveso pohybu ústy (řekl, usmál se, zašklebil se apod.), tak uvozovací větu ukončíme čárkou (,), vykřičníkem (!), otazníkem (?) nebo případně trojtečkou (...) a následuje MALÉ písmeno. Například: "Ahoj," usmála se na mne.

V případě ostatních sloves (otočil se, zmizel, odešel atd.) ukončíme větu tečkou (.), vykřičníkem, otazníkem či trojtečkou a následuje VELKÉ písmeno na začátku uvozovací věty. Například: "Mám novinky!" Přiběhl ke mně a nemohl pořádně popadnout dech.

Odstavce. Prolog a začátek první kapitoly jsi krásně dělila do odstavců, ale pak ses na to vykašlala. Jsou zde odrazy na nové řádky, ale naprosto bez ladu a skladu, navíc jsou tyto "odstavce" nalepené u sebe, takže stejně vypadají jako jeden obří odstavec.

A ještě jedna velmi důležitá věc. NEPLNOLETÉHO ČLOVĚKA V UK DO ŽÁDNÉHO BARU NEPUSTÍ. Chápu, že je to tam pro příběh dost důležité, ale já tady v UK žiju. V každém baru stojí u dveří ostraha a každému kontroluje ID card. Pokud je ti pod 21, ale víc jak 18, tak se to dá občas uhrát (záleží na security a na tom, z jaké země máš ID). Ale pod osmnáct tě do baru ani na diskotéku nepustí. Mladším a neznalým čtenářům to bude nejspíš jedno, no někdo, kdo zná poměry a má rozum, by ti to tak či tak jednou vytkl. 

No máš tam toho opravdu požehnaně. Vypsala jsem ti ty největší neplechy, jež jsem objevila. Rozhodně to nebude všechno. 

Ovšem, abych zde nebyla pouze negativní. Musím pochválit tvůj styl psaní. Rozhodně se dobře čte a dá se označit za poutavý. Příběh se mi podařilo přečíst celkem rychle, když už jsem se do něj začetla.

Ač jsem podobný příběh již četla (ovšem tam se děj odehrával hlavně na letišti a v letadle), tak mi námět připadá zajímavý. Myslím, že kdybys zapracovala na svém pravopisu, tak z toho může vzniknout celkem povedené dílko.

Nemůžu úplně říci, že by mne příběh zaujal. Pokud je příběh plný chyb, tak mi většinou dá zabrat ho dočíst, ale jsem si jistá, že si své čtenáře najde. 

Doporučení na závěr - Rozhodně si najdi dobrého korektora a ideálně i beta readera. Korektor ti opraví chyby a vysvětlí, proč to jsou chyby. Beta reader ti zase poradí, jak psát lépe a tak, aby to mělo hlavu a patu. A hlavně tě upozorní na nelogické chyby (viz vstup do baru v UK).

To bude ode mne vše. Omlouvám se za dlouhé čekání, snad si z této recenze něco vezmeš.