Kritiky

8. Ultimatum: Vesmír tebou omezený

Ve své dnešní recenzi se budu věnovat tématu, které mi není tak blízké. The Maze Runner  neznám, ale dle autorky tam z původního díla nic moc nezbylo.

Dnes zde představím a zrecenzuji dílo Ultimatum: Vesmír tebou omezený od CaptainFione. Jedná se o fanfikci na The Maze Runner, konkrétně na Thomase a Newta.

 Jako obvykle začnu u coveru. Cover se mi celkově líbí. Jsou dobře zvolené kombinace barev, precizní ořezy i přechody barev. Ovšem něco musím přeci jen vytknout. Za nápisem máš blesk ve stejné barvě jako je nápis. "Ultimatum" je vidět dobře, ale některá písmena z "Vesmír tebou omezený" a "CaptainFione" jsou vidět špatně, ne-li vůbec. Ale celkový vzhled působí dobře a nenásilně.

Anotace...

"Není třeba mít u sebe ZLOSIN, život poskládal překážky na trasu sám. Bez dohledu farmaceutické společnosti se sirota vydala vstříc novým zkouškám - snaze vést spořádaný život, nebát se riskovat v hazardu firem, nebo se konečně poddat tomu, čemu ostatní přezdívají cit nejčistší - lásce.

Dny, kdy Thomase sužovaly noční můry, se vrátily. Jeho cesta došla na křižovatku, po níž se vydá buď sám, nebo doprovodí jeho přítele až na konec. Ale dostal ultimátum.

Ultimátum, které mělo už navždy omezit jeho vesmír."

Tak tato anotace se mi velmi líbí. Je to jeden z nejlepších popisů, jaké jsem viděla. Mohla bych ji přirovnat k dobrým anotacím tištěných knih. Jediná věc, kterou bych zde mohla vytknout - ve druhém odstavci druhá věta - "Jeho cesta došla na křižovatku, po níž se výdá buď sám, nebo doprovodí jeho přítele až na konec." - nemělo tam být "nebo v doprovodu svého přítele"?

A nyní se podívám na samotný příběh.  Tuto recenzi píši, když má příběh dvacet kapitol.

Co se mi na tomto příběhu rozhodně líbí, je styl psaní. Krásně dělíš text na odstavce, velmi dobře se to čte. Ovšem už od prvního momentu prologu jsem nechápala, jak to v tomto příběhu mezi sebou Newt s Thomasem mají. A rozhodně to nepřisuzuji neznalosti originálu. Jen autorka umí tak dobře psát, že vám vlastně ani nepřijde divné, že absolutně netušíte, jestli jsou ti dva milenci, kamarádi "s výhodami" nebo se mezi nimi teprve něco rozvíjí.

Ale nebyla bych to já, kdybych si alespoň něco nenašla. V kapitolách se objevují drobné chybky ve skloňování (např. píše se nesvůj - máš tam nesvý) nebo překlepy. No překlepů je tam tak málo, že jsou lehce přehlédnutelné. Rozhodně z pravopisného hlediska je tohle jeden z nejlepších příběhů, které se mi kdy dostaly "do ruky".

Celkový dojem z příběhu je zmatek. Možná to bude neznalostí originální knižní ani filmové předlohy. Je pravda, že několik "zmatených" knih jsem již četla, ale vždy se tam objevil moment, kdy se všechno spojilo v jedno a člověk najednou pochopil. Na tento moment jsem v tomto příběhu nenarazila a to mne velmi mrzí. Autorka píše skvěle, ale pokud čtenář příběh nepochopí, tak i sebelepší psaní nedává smysl. Myslím si, že i fanfikce by se měli psát tak, že je pochopí i člověk neznalý originálu. To se zde, bohužel, nestalo.

Dnes zde nebudu psát, zda knihu doporučuji, či ne. Nemohu to sem napsat, protože mám v sobě velmi rozporuplné pocity a přesně nevím, co si o knize myslet. Není to ani první ani poslední kniha, u které tyto pocity mám a třeba jí časem přijdu na chuť (stejně, jako se tomu stalo u tištěné knihy Hastrman od Miloše Urbana).

Rozhodnutí, zda si tuto knihu máte přečíst nebo ne, nechám na vás - na vás všech, kteří si tuto recenzi přečtete.

Doporučení na závěr - Jen drobnost... Zkus se trochu více zaměřit na příběh z pohledu čtenáře. Ty ho máš v hlavě a dává ti smysl, protože ho vymýšlíš a znáš originál. Ale co my ostatní, kteří předlohu neznáme a do hlavy ti nevidíme?