Avatar

7.

MARINETTE
Ráno jsem vstala asi v devět a uvědomila si, že nestihnu začátek hlídky. Urychleně jsem se oblékla, seběhla schody, vzala si do ruky rohlík a vyběhla z domu. Denise s Nathem jsem nikde neviděla, tak jsem se vydala doprava.

Najednou mi oči málem vypadly z ďůlků. Přede mnou stál muž, který telefonoval. To ale není ten důvod mých vypadlých očí, ale to, že na ruce měl tetování lva.

Schovala jsem se za popelnici a čekala až ukončí ten hovor. V kapse jsem se snažila nahmatat vysílačku, kterou nám včera dal Tom.

Ten chlap už ukončil hovor a já stále nemohla vylovit tu vysílačku. No nic. Musela jsem zakročit než odejde.

Hodila jsem po něm kovové liány a tím ho připoutala ke sloupu. Znovu jsem sáhla do kapsy a vytáhla vysílačku.

M:Tome kde jste?

T:Skoro před domem, proč?

M:Mám jednoho z těch útočníků.

T:Kde jsi?

M:V uli....

Nedořekla jsem to, protože mě ten chlap připoutal ke stromu liánami. Očividně umí ovládat kov a je chytřejší než já, protože ho napadlo svázat mi ruce.

T:Marinette! Slyšíš mě? Haló

Z vysílačky jsem slyšela Tomův hlas, ale nemohla jsem odpovědět.

,,Ahoj, Marinette. Nečekal jsem, že se znovu uvidíme, ale budiž. Tvoje kamarádka mě už unavuje.",,Opovaž se jí něco udělat!",,Ty nemáš, co rozkazovat a kdo ti dovolil mi tykat?"
,,K čemu povolení? Ty mi taky tykáš a přitom ho nemáš.", odporovala jsem.
,,Vy dvě jste úplně stejný. Ona mi taky odporovala naprosto ve všem.",,Co jsi jí udělal?",,To brzo poznáš. Víš, co je smutný a směšný zároveň?", zeptal se mě, ale na odpověď nečekal:,,Že do továrny na zpracování odpadu přibude další odpad.",,Co je na tom vtipný?",,To, že ten odpad jsi ty!".

Najednou ho někdo odhodil proudem vody. Podívala jsem se tím směrem a zjistila, že to je Denis s Nathem. ,,Díky.", poděkovala jsem. ,,Ale umí někdo z vás ovládat kov?", zeptala jsem se. Oba zakroutili hlavami. Tak to je výborný! ,,Ale Viktor umí. Dojdu pro něj a ty Nathe zatím pohlídej toho chlapa.", rozkázal Denis a odběhl.

,,Jak jste mě našli?",,Do vysílačky jsi říkala, že jsi našla nějakýho chlapa, tak jsme tě běželi hledat a povedlo se.", odpověděl mi Nath a dál se věnoval spoutávání toho muže.

Po nějaké době přiběhl Denis s Viktorem a Tomem.

Viktor mě vysvobodil z lián a řekl něco do vysílačky. ,,Ještěže jsi v pořádku.", zvolal Tom a objal mě.
,,Díky klukům jsem.".

Vyšli jsme směr dům. Nath před sebou tlačil toho chlapa, který pořád protestoval.

U branky se k nám přidal Mike a Adrien, který mi skočil okolo krku a odmítal mě pustit. ,,Adrien, jsem v pohodě, ale brzo nebudu, protože mě uškrtíš ", zaskřehotala jsem. ,,Promiň", s omluvným výrazem se odtáhl. Ostatní na nás jen koukali s různými výrazy v obličeji. ,,Můžeme jít nebo se tady budete ještě objímat?", zeptal se otráveně.

Obešla jsem ho a otevřela dveře od domu. Podržela jsem jim dveře a čekala než projdou. Jako poslední šel Nath s tím chlapem, který mi věnoval znechucený úšklebek.

Posadili jsme ho do křesla a já mu svázala ruce.

,,Máš dvě možnosti. Buďto nám řekneš, kam jste schovali naši kamarádku nebo to z tebe dostaneme jinak.", navrhl mu Adrien. ,,To si vážně myslíte, že vám to řeknu?",,No, jako pro tvoje dobro jo.",,Nic vám neřeknu.", odporoval dál. ,, Vždyť té vaší kamarádce se nedaří vůbec špatně, ikdyž mě občas štve to její noční křičení.", dodal a úšklíbl se.

To ale rozzuřilo Denise, který doposud seděl v klidu. Rozběhl se proti němu, ale já mu zatarasila cestu. ,,Denisi mysl-", nestačila jsem to doříct, protože mě odhodil proudem vody.

,,Cos jí udělal ty hajzle?!", rozkřičel se Denis na toho chlapa. Mezitím jsem se zvedla a opět si stoupla před něj. Chtěl mě znovu odhodit, ale Adrien ho chytil za ruku. ,,Opovaž se!", procedil skrz zuby. ,,Myslím, že by jsi měl jít pryč Denisi. Viktore, Nathe jděte s ním.", rozkázal a kluci poslušně odešli, teda až na Denise, ten odporoval, ale Viktor ho úspěšně odtáhl pryč.

,,Alyo prosím jděte nahoru.", poprosila jsem ji a ona poslechla. Nechci, aby u toho byly, kdyby se náhodou něco stalo, nechci mít na svědomí další životy.

,,Já vím, kde je Viky!", vykřikla jsem najednou. Všichni na mě stočili své pohledy. ,,Kde?", zeptal se nadšeně Mike. ,,Když mě přivázal k tomu stromu, řekl, že do továrny na spracování odpadu přibude další odpad.",,Továrna na odpad......ale ty jsou ve městě asi čtyři.", přemýšlel nahlas Tom a začal obcházet stůl.

Adrien na stůl zase položil satelitní snímek. ,,Takže tři jsou na kraji města a jedna skoro uprostřed, což nechápu. Navrhuju, aby jsme začali právě u té uprostřed.", řekl Mike a koukl po všech. ,,Tak dobře, začneme tam a potom půjdeme do téhle, téhle a nakonec téhle.", souhlasil Tom a ukazoval nám plán útoku. ,,Ale potřebujeme ještě minimálně jednoho člověka.", usoudil Mike. ,,Já navrhuju Emmu. Je to schopná vládkyně.", dodal. ,,Souhlasím.", přidala jsem se. ,,Dobře, ale tohle Viktor nikdy nedovolí.", řekl Tom a ukázal na právě přicházejícího chlapce.

,,Co nikdy nedovolím?", zeptal se podezřívavě. ,,Ehm.....No.....Aby s náma šla Emma bojovat proti Lišajovi.", odpověděla jsem mu a pokusila se o úsměv. ,,Zbláznila jsi se?! Nejdřív jí tvou vinou zmlátí a teď ji chceš hnát na "sebevražednou" misi?!", rozkřikl se. ,,To teda nedovolím, zvlášť, když tam budeš ty, což její nebezpečí ještě zvětšuje! A myslím, že by jste s ní neměl chodit ani ty Tome.", dodal.

,,Není to vina Marinette. A pokud vím, Emma na tom byla dost dobře oproti ní.", bránil mě Tom. ,,A kdyby něco, já s ní jdu rád, protože je to moje kamarádka a myslím, že Emma bude chtít jít taky.", dodal a stoupl si přede mě. ,,Nepřeju si, aby s vámi chodila. A ty,", ukázal na mě:,,by jsi jí měla být vděčná, že s tebou ještě kamarádí a není na tebe naštvaná.". ,,Znovu ti říkám, že Marinette za to nemůže.", zopakoval mu Tom, který stál pořád přede mnou.

Viktorova slova mě zamrzela, ale zároveň naštvala. Má pravdu, že kdyby jsem tenkrát nebyla s nimi, nic by se jim nestalo, ale nemohla jsem za to.

,,Viktore, myslím, že Emma je svéprávná a umí se rozhodovat sama.", řekla jsem chladněji než jsem chtěla.