bojím se o tebe

kapitola 6

Probudil mě budík,který si večer Even nastavil.Otevřu oči a vidím,smějícího Evena,který se na kouká.
"Dobré ráno,připraven do školy?",zeptal se a posadil se.
"Jo docela,jem doufám že Max je už v pohodě",začal jsem přemýšlet,nad touto myšlenkou.
"Uvidíš,jinak dneska vás mám poslední 2 hodiny",řekl vesele Even.Nakonec jsme z postele vylezli.Oblékli jsme se do společného oblečení a poté jsme šli na snídani.Po snídani jsme se vydali do školy.
Před školou jsem se zastavil a pořádně jsem se na dechl.Jo i když mám rakovinu,je to jen nemoc s kterou se do školy prostě musí.Žiju tak jako by žádná nemoc neexistovala.
"Připraven?",zeptá se mě Even a pohladí mě po tváři.
"Ano",řekl jsem a šli vstříc škole.
"Ahoj,Isaku!",přiběhne ke mě Ben a objal mě.
"Ahoj,Bene!",řekl jsem a oběti mu obětoval.
"Tak se uvidíme doma a na posledních 2 hodinách",řekl Even a odešel do sborovny,připravit se na hodinu.Kterou teď má ve třídě 1.CR.
"Ale ale,kdo přišel",řekl Max,který si dal ruce na stůl,kde sedím.
"No co,jsem zdravý!",zvednu se a chci po něm skočit.
"Nech ho,nestojí ti to za to!",řekl Ben a já se na něj podíval.
"Nesnáším gaye",řekl Max se širokým úsměvem.
"Co jsi řekl?!",zařval jsem na něj.
"Slyšel jsi",řekl,ale to začalo zvonit a on odešel ke svému stolu a sedl si vedle svého kamaráda Richarda.
"Takže třído,napíšeme si test!",začne a Max začne rozdávat papíry s testem.Když to dorozdal,začali jsme psát.Zvonek,hodina utekla rychle a učitelka si papíry sebrala a poté odešla.
Den utíkal a zabývali poslední 2 hodiny a to neznamená nic jiného než že budeme mít Evena.
"Konečně!Ta matematika je s nim skvělá!",řekne Sára vesele.
Fakt by mě zajímalo,co se tu dělo za tu dobu,co jsem tu nebyl.
"Dobrý den žáci,dneska se budeme určit rovnice,vezměte si sešity",řekl Even a podíval se na mě.Vzal jsem si teda sešit a začal poslouchat.Někdy je dobré,že když tomu nerozumím,doma mi to vysvětlí.
"Sáro,pojď k tabuli",řekl Even.Ta se rychle zvedla a docupitala k tabuli.Po chvíli příklad dopočítala.
"Takže za jedna",řekl ta se vesele usmála a šla si sednout.
Takto utíkali celý 2 hodiny.
"Proč jsme u tabule byli všichni a jediný kdo tam nebyl je Isak?",zeptal se Max a otočil se na mě.
"Protože a zajímat se nemusíš",řekl a dál si zapisoval známky.
"Isaku,nemáš u mě ještě známky",řekl a já kývl na souhlas.Hodina utekla a my šli domů.

"Budeš mě muset asi pak vyzkoušet vid?",zeptám se.
"Ano,ale ničeho se neboj",řekl a políbil mě na tvář.Jedna věc je dobrá a to že mi u tabule poradí a druhá že mě známkuje,jako by mě neznal.Což je asi dobře,takle bych mohl mít za jedna ale takto mám za 3.
Doma jsme se navečeřili a pak se vysprchovali,udělali večerní hygienu.V posteli jsme si ještě povídali a pak jsme usnuli.

Příští kapča bude napínavá.Velká hádka,skončí i nemocnici,takže,počkejte si ještě :)
Pokračování příště