Akane
„Laito, pohni!" zařvala jsem na nově příchozího Laita s třemi kufry a jedním boxem, který vypadal jako dámský na make-up.
Když došel blíž moje myšlenka se utvrdila. Byl to zelený kufřík na make- up s nápisem LAITUV OSOBNÍ MAJETEK, NEDOTÍKAT SE!! HLAVNĚ TY KANATO!
„Jsme už všichni? " zeptala jsem se ho.
„No.. Reiji ještě nesešel dolů" oznámil mi a rval kufry do kufru auta.
Vyběhla jsem schody a našla Reijiho pokoj. V něm měl otevřené dvě skříně a dva kufry. Pravá skříň byla plná čaje a ta druhá knih.
„Reiji co tu ku*va děláš?" vyjela jsem na něj až převrhl pravý kufr poloplný knih.
„Nikdo tě neučil klepat než vejdeš do budoáru svobodného muže?" zeptal se krapet naštvaně a začal zbírat knihy.
„A na co mám zaklepat když tu nemáš dveře. Já nemůžu za to že se Subaru nasral a vykopl ti dveře. A pohni jedem!"řekla jsem normálním tónem a pomalu jsem odešla z jeho pokoje.
Ostatní už seděli uvnitř. Sedla jsem si vedle Subara. Z druhé strany jsem měla okno. Následovalo trapné ticho.
Reiji vytáhl z kamasi knížku. Tlustou bichlu která určitě něco vážila.
„Reiji, copak to čteš?" zeptala se ho Mia.
„Jak bezdomovci ničí upíry" oznamil ji a dál si hleděl své knihy.
„No to si od tebe půjčím" řekla Mia a opřela se o Shua.
Shu ji nabídl sluchátko a ona ho s vděkem přijala. Zavřela oči a vnímala hudbu..
V předu se ke mě naklonil Ayato a u mě zareagovaly reflexy. Koleno mi vyletělo a trefilo ho do nosu.
„Jedna blbá poznámka nebo čin a jseš na místě mrtev" řekla jsem mu výhružně, odfrkl si a opřel se.
Few minutes later [ pár minut později]
„Laito co je? Jseš nějak potichu." podotkla Mia.
„Včera jsem měl krásný zážitek"? Prozradil ji Laito.
„Čistil jsi záchody"? Zeptal se Ayato.
„Ne, konečně mi někdo dopřál" řekl a usmál se.
„Laito, žádný podrobnosti" napomenul ho Reiji.
Five minutes later[ pět minut později]
Kanato usnul. Musím uznat, že vipadá celkem rozkošně. Natáhla jsem se k němu a dotkla jsem se Teddyho.
