Kou mě vzal za ruku a táhl do pokoje, kde na posteli ležela Mia. V místnosti s ní byli i zbylí dva Kouovy bratři. Yumma seděl na parapetu u okna a díval se do dáli.Ruki seděl u Mii na posteli a rukou ji hladil po černých vlasech.
„Tohle jsou mí bratři, Yumma a Ruki" ukázal jednotlivě na dva kluky.
„To co jsi viděla ležet na pohovce to byl Azusa, a tohle je Leiko" Mia při jméně otevřela oči a políbila Rukiho.
Teprve teď si Ruki všiml, že je v místnosti osoba navíc.
„Kdo je to a co tu dělá?" zeptal se a Mia vstala.
„Tohle je Rin, bude to naše službná" řekl Kou a May se otočila na patě a vykráčela z místnosti.
„ Kou,dnes ji nech být a zítra začíná" poručil Ruki a lehl si do postele.
„Pojď se mnou" vyzval mě Kou a táhl mě do jedné z místností.
„Proč?" zeptala jsem se a Kou na mě upřel rozzlobený pohled.
„Protože jsme to řekl!" odvětil klidným hlasem ale jeho tvář svědčila o opaku.
„Co tam jako budu dělat?"zeptala jsem se a pozdě jsem si uvědomila dvojsmysl té věty.
„Já nevím co TY tam budeš dělat! Klidně štrikuj ponožky nebo nauč mravence mluvit! Ale já jdu ven!" to už křičel. Vší silou mě strčil do pokoje a třískl dveřmi.
SHU
Sedím u sebe na postely a cpu oblečení do batohu. Můj plán je jasný, unesu Miu. Ti čtyři idioti ji ještě něco udělají. Oděn v černé se Shu krade z hotelu. Ale štěstěna mu dnes nepřála. Když otevíral vchodové dveře zastavil ho hlas nejmladšího bratra Subara.
„Kam jdeš?" zahřměl.
„Co tě to zajímá?" odsekl jsem.
„No moc často tě nevidím plížit se z domu celý v černém." řekl a chňapl mě za batoh, kretén jeden.
„Vše je jednou po prvé!" odvětil jsem a snažil jsem vytrhnout můj batoh z jeho sevření.
„Kam jdeš?" zeptal se znovu.
„ Tam kam ty ne!" odpověděl jsem mu.
„Tak já půjdu s tebou" řekl, prostrčil mě dveřmi.
Zamířil jsem k pláži. Slunce pomalu zapadalo za obzor a na moři se zrcadlily poslední paprsky slunce.
„Shu, já nejsem blbej, vím že míříš zachránit svou ženštinu. Proto jsem ti řekl, že jdu s tebou. Ale nejdříve potřebujeme plán." řekl Subaru a myslel to smrtelně vážně.
„Ty nějaký máš, chytrolíne?" zeptal jsem se ho,jelikož mi bylo jasné, že nic nevymyslel.
„Ano, dnes obhlídneme, jak hotel vypadá a jak je střežen. A musíme počkat na dopis od Akane.
Dva upíři, kteří se dvakrát moc v lásce nemají jdou temnými uličkami směrem k hotelu. Před dveřmi hotelu, jemuž dominovala modrá se zastavili.
„Žádné kamery ani bodyguardi" konstatoval Shu
„Ale uvnitř mohou být odstřelovači" namítl Subaru.
Naskytuje se nám pohled na dvě postavy krčící se po stranách vchodových dveří. Shu mrkl na Subara a a vrhl se do směrem ke skleněným dveřím a proletěl jimi. Za ním Subaru udělal salto a postavil se mu po pravici. Žena sedící na recepci se s trhnutím postavila a vyděšeně se na dva muže podívala. Pak na tváři vykouzlila úsměv.
„Budou si páni přát?" optala se.
Subaru dvěmi rychlími kroky byl u ní a držel ji pod krkem.
„Ty mi teď řekneš kde bydlí páni Mukami a jak je jejich byt střežen" řekl naštvaně Subaru.
„Pokoj 33, dveře mají zámek" odpověděla a Subaru ji s žuchnutím hodil na zem.
„To by nemělo být tak těžké, mohli by jsme tam vlézt oknem" nabrhl Shu.
„Já tvůj těžkej zadek uvedat nebudu" odvětil a pomalu odcházel.
„Kam jdeme teď?"optal se Shu.
„Já jdu se vyspat a varuji tě uděláš nějakou pitomost tak tvá hlava bude přilepená k záchodové míse" varoval Subaru
