HP challenge

#10 Výbuch

"Seamusi..myslíš že je to bezpečné?" zeptal se mě můj kamarád Dean.

"Samozřejmě!" zasmál jsem se, ačkoliv jsem se i já sám trošku bál. Moje pokusy nedopadají nejlépe..

"No jako budu Ti věřit.." zašeptal Dean. Chtěl jsem mu ukázat konečně něco, co bude skvělé. A tohle kdyby se povedlo.. Chtěl jsem mu ukázat,že k němu cítím hlubší city..

"Abrakadabra, ať je z toho šťáva! Stává taková, jako žádná jiná! Taková jako láska!" v tu chvíli kotlík celý vybuchl.

Celý jsem byl od té směsi, kterou jsem tam přidal. Moje vlasy zelektrizovali, obličej jsem měl celý černý. Proč nikdy neřeknu to správně kouzlo!

Znovu jsem se zvedl hůlku s tím, že se o to znovu pokusím, ale Dean mě zastavil.

"Seamusi..nedělej to znovu. Ještě se ti něco stane, ale můžeš být rád, že tohle byl jeden z těch menších výbuchů" zasmál se a poplácal mě po zádech.

Jo, v tu chvílí jsem měl chuť se rozbrečet. Mělo z toho vyjít něco hezkého, něco, co by mu nápovědělo mé city k němu, ale opět do skončilo akorát katastrofálně.

" Seamusi, nebuď z toho smutný.. " objal mě můj přítel a já ho stiskl pevněji.

"Deane.." vydechl jsem a byl jsem připraven mu o svých citech říct celou pravdu. To, že se ho nemůžu každý den jen tak dotýkat, že ho nemohu políbit, že mu nemohu říct, jak dokonalý muž je.. Ničilo mě to uvnitř. Strašně moc.

"Ne, nemluv Seamusi. Teď musím mluvit už konečně já. Miluju Tě, tak strašně dlouho a už mě ničí Ti o tom neříct a dělat jakoby nic. Jsi dokonalý kluk a já nedokážu být bez Tebe. Prosím.. Nech mě tě políbit, alespoň jednou. Prosím" jak zoufale zněl,ale já se cítil šťastný. Konečně se naše city a láska spojily.

Políbil jsem ho jak nejněžněji jsem uměl, dal jsem do toho polibku všechno. Mou lásku, mé srdce, mou duši.