HP challenge

#16 Proroctví

Opet po hodině jasnovidectví. Jak já tuhle hodinu nenávidím. Ty její proroctví, náhled do budoucnosti.. Z tyhle hodiny mi fakt asi jebne jednou.

"Harry, je to pravda?" to, že před všemi prohlásila, že jsem do Draca Malfoye zamilovaný? Jo, to je pravda. Jenže nemůžu jim nic přiznat!

"Není" odsekl jsem a dál šel na další hodinu.

"Harry, pochopili by jsme to" usmála se na mě povzbuzivě Hermiona. Jenže já to nedokázal říct nahlas..

Vyběhl jsem z místa, kde všichni stali, potřeboval jsem rychle zmizet a nebýt tu. Vyběhl jsem před bradavice a opřel se o nejbližší zábradlí.

Těžce jsem vydechoval. Měl jsem strach, že mě odsoudí a že budu pro ně nula, špína.. A nevím co dalšího. V Bradavicích není normální být na stejné pohlaví. To je jak kdyby jste řekli, že smrtijedi jsou skvělý, což nejsou že jo.

Snažím se pořád uklidnit Brumbálovými slovy.

*flashback*

Jednoho večera když jsem šel za Brumbálem, jsem od něho zaslechl slova, které nikdy v životě.

"Harry, už jsi tu"

"Ano, Pane" přisedl jsem si k němu na křeslo. Přišlo mi to jakoby jsme byly starý známý.

"Vím, co tě trápí a nemusí. Taky jsem v tvém věku byl zamilovaný do jednoho chlapce, ale o tom jindy. Kdybych tenkrát nekoukal na to, jak na mě lidi budou vzhlížet, byl bych možná do dnes šťastný. To, že jsi zamilovaný do chlapce nemění to, jaký jsi uvnitř. Nebraň svému srdci Harry, ať je to kdokoliv" poslední slovo zdůraznil, protože moc dobře věděl, že jsem měl strach jak z toho, že chci kluka, tak víc snad z toho, že je to zmijozel.

*konec flashbacku*

Naposledy jsem vydechl a chtěl jsem se vydat zpět do hradu, ale v tom na mě někdo promluvil. On.

"Harry?" opatrně zvolal mé jméno.

"Mm?" zabručel jsem. Nechtěl jsem s ním mluvit, natož se hádat, nezvládl bych to.

"Harry.. Byla to pravda, byla pravda co říkala?" mluvil tak opatrně, jakoby se měl každým slovem jeho hlas zlomit.

"Jo" vydechl jsem. "Ale to neřeš, já si s tím poradím" vzápětí jsem dodal.

"Nemusíš. Můžeme být na to dva ne?" s nadějí se na mě podíval.

"Co.. Ty.." zakoktal jsem se.

"Harry, chci jít na to pomalu, nikdy jsem neměl přítele. Prostě kamarádi a chci tě víc poznat, ale už teď.. Si myslím, že budeš skvělý přítel" usmál se na a objal mě.

Omlouvám se, že teď 4 dny nebyly části, myslela jsem, že to stihnu, ale bohužel jsem teď vůbec nestíhala, byla jsem pořád v práci a když už byl čas, nevěděla jsem co psát. Dnes sem dám všechny zbývající části! 😊