HP challenge

#21 Vánoce

Harry

Všichni jsme se balili na vánoce
domů. Opět mě pozvali Weasleyovy a já byl za to velmi vděčný, protože nikoho jiného nemám. Samozřejmě mohl bych zůstat v Bradavicích, ale rodina je rodina.

"Tak pojď, ať to stihneme" zatáhla mě Hermiona a já si rychle vzal tašku a šel s ní na vlak.

Už jsem se těšil, chvilka klidu neuškodí. A taky ho uvidím..

**

"Konečně vás mám všechny doma!" zaječela štěstím paní Weasleyová.

"I my vás" řekli jsme společně a jeden po jednom jsme ji objali.

"Tak se pojďte usadit, dám vám najíst" usmála se a všichni jsme šli ke stolu.

Seděl tam. Jakoby nic. Četl si noviny a kroutil hlavou, opět s něčím nesouhlasí pomyslel jsem si.

"Ahoj Harry" pozdravil mě Sirius.

"Ahoj" objal jsem ho pevně, tak dlouho sem ho neviděl.

"Musíme spolu něco podniknout zas!" zasmál se a já přikývl.

On zvedl hlavu a podíval se mi upřeně do očí. Zvedl koutky do lehkého úsměvu..

"Posaď se Harry, najíme se" pobídl mě Sirius.

"Já si ještě pro něco skočím do pokoje, jsem tu hned" skoro jsem vyběhl z místnosti. Potřeboval jsem být chvilku sám, pokaždé když ho vidím, mé srdce zběsile tluče. Je tak těžké ho vidět, mít po boku, ale nedotknout se ho.. Nepolíbit ho..

"Harry, hledal jsem tě všude" otočil jsem se a on tam stál. V celé své kráse.

"Remusi.." vydechl jsem nevěřícně, že přišel už tak brzy.

Přešel ke mě a políbil mě. Nebo spíš.. Se doslova na mě vrhnul.

"Chyběl si mi, tak moc" říkal mezi polibky.

"Remusi, to ty mě.. Každým dnem víc a víc! Zničeně jsem povzdechl.

" Řekněme jim to, večer " usmál se a šel zpět doku za nimi. Ještě jsem dlouho koukal na místo, kde stal. Nevěřil jsem vlastním uším.. On to opravdu chce říct dnes? Na vánoce? Vždyť nás všichni zabijou!

**

Arthur

"Jako hlava rodiny bych vám všem rád poděkoval za dnešní den, velmi jsem si ho užil a jsem rád, že vás všechny mám" usmál se a pozvedl sklenku na přípitek.

Harry

"Ještě než si připijeme, rád bych něco oznámil. Vím, že pár už z vás to ví, ale rád bych to řekl oficiálně. Už je to nějakou dobu, co jsem se do někoho zamiloval, ale museli jsme se skrývat. Oba dva jsme obávali vašich názorů, ale už dál nechci skrývat lásku za kterou jsem neskutečně vděčný. Harry" zavolal si mě a já celý zbledl. Tak většina lidí v místnosti, ale ihned se to změnilo v potlesk.

"Harry, vím, že jsem to teď teprve oznámil, ale rád bych udělal něco nad čím dlouho přemýšlím.." poklekl si a já nevěděl, co dělá..

"Vezmeš si mě? Uděláš mě tím nejšťastnějším mužem? Bez tebe si nedokážu a ani nechci představit budoucnost. Jsi jediný muž, kterého jsem kdy miloval a kdy budu. Prosím, stáhneš se mým mužem?" nevím jestli jsem zrudl, udělal úšklebek nebo vykulil oči.. Ale věděl jsem co říct.

" Ano" odpověděl jsem a ihned se zvedl a objal mě. Všichni začali tleskat, byly šťastný.. Ale já byl víc než šťastný. Mám může, kterého miluji a budu s ním už navždy.

Always.