/Crrrrrrrr crrrrrrrr crrrrrrr/ hlasité tony budíku mě probudily. Přitáhnu se k nočnímu stolku, abych mohla vypnout hlasitý budík. Poté si sednu na postel do tureckého sedu a promnu si oči, a zívam. Ještě chvíly polehávám v posteli, ale přepadne mě hlad a já si musím jít dát snídani. Sotva vejdu do kuchyně a táta na mě volá: "Dobré ránko přeju, sluníčko!" a já jen na to: "Tobě taky tatínku." A dám mu pusu na čelo. Udělám si snídani, a asi 15 minut jím. Pak uklidínm nadobí a du zpátky do pokoje prohlídnout sociální sítě. Asi po hodině, když už všechno zkouknu si říkam v duch: "Nic zajímavýho" Jdu k oknu a znuděně se dívám po okolí a říkám si: "Ach nééé, zítra škola." Vždyt tam nikoho neznám. Možná bych měla jít ven, a s někým se seznámit. Třeba to bude fajn, venku svítí slunko tak proč ne?" A v tu chvíli jsem vyrazila. Výjdu ven před barák, přejdu silnici a vydám se po pěšince směrem k parku. Tak jak jdu vidím ruzný lidi, holku krerá se jen houpe na houpačce. Nebyla mi sympatická. Další koho vidím je pár strých lidi, a jenom protočím oči. Jdu dál a najednou zahlídnu kluka v mím věku, který na někoho asi čekal. Schovala jsem se za sochu nedaleko od něj abych ho nenápadně pozorovala. Ohromil mě. Měl krásně modré oči, blondaté vlasy, svalnaté ruce a oblečení taky neměl nejhorší. Pak jsem se opřela o veliký podstavec sochy a začala přemíšlet o tom jak je dokonalý. Pak jsem se na něho chtěla znovu podívat, ale nebyl tam. Ještě jsem se po něm ohlížela ale pak mě někdo zatukal na rameno. A já jsem si jen v duchu říkala: " No dop*dele kdo to je!? Není to on!?" a tak jsem se pomalu otočila. A ano byl to on. Byla jsem v šoku. A jen jsem se na něj koukala. Ale on hned na mě začal mluvit: "Ale ale. kdo mě to tady sleduje?" a ja jen odpověděla: "No já jsem jen chtěla..." jenže on mě zastavil... "Neměla by holka jako ty travit poslední den prázdin líp než sledováním ubohýho kluka?" a já jen rychle odpověděla: "Ty ale nejseš ubohej!" A on se jen božsky usmál. A já jako bych byla v sedmém nebi. Jenže v tu chvíli mu zazvonil telefon, řekl jen "promin" a rychle odešel. Říkala jse, že na někoho čekal...
Děkuju za přečtění, doufám že se líbilo. Jestli jo mužeš dát follow :3 Ale nenutím tě :D A jinak pardon za chyby.:)
![](https://img.wattpad.com/cover/21429573-288-k895308.jpg)
ČTEŠ
New life.
RomanceViktorie Russell je šestnáctiletá dívka, které právě zemřela její milovaná osoba, máma. S tátou se přestěhovali do jiného města, protože se nechce vracet k té dechberoucí události. Všechno jí to tam připomíná. Tudíž musí změnit i školu. Ve škole naj...