New life.

Památky.

Vyšla jsem ze dveří mého bytu. Zrovna jsem zamykala dveře a v tom mě někdo zezadu obejmul.Rychle jsem se otočila, spíše lekla. Byl to Matthew. Radostně jsem se zasmála a vášnivě jsme se... V tom jsem se probudila. Probudila jsem se z toho nejkrásnějšího snu vůbec. ‚‚Proč!?"

Vrtalo mi hlavou. Chtěla jsem, aby to pokračovalo. Ale co, jednou se to může stát i v realitě, no ne? Tahle věta mi připomněla, že jsem holkám vůbec neřekla co se stalo. Byli to vlastně moje jediné kamarádky tak jsem to chtěla využít. Chci aby to byli moje nejlepší kamarádky. A myslím, že ony taky chcou také. Chtěla jsem jim zavolat. Jejich čísla jsem dostala když jsme spolu byli venku. Zvedla jsem se z postele a šla k mobilu, který mi ležel na stole. Když jsem zapla mobil uviděla jsem kolik je hodin. Bylo 9:00. Nebyla jsem si jistá, jestly holky ještě nespí. Rozhodla jsem se, že jim zavolám až odpoledne. Jako každé ráno jsem se šla nasnídat. Šla jsem do kuchyně. Táta zrovna také snídal, ale u televize.Pozdravila jsem ho. Pak jsem si šla udělat jogurt s müslim a usedla za tátou na gauč. Společné jsme se dívali na opakování zápasu ve footballe. Měla jsem football velmi ráda, což je u některých holek výjimka. Byla jsem takový sportovní typ. Nebyla jsem jedna z těch fiflen, co co musí být pořad namalované krásné a to všechno. ale samozdřejmě nebyla jsem ani jedna z těch co o sebe nepečuje. Byla jsem něco mezi těmi to dvoumi charaktery. Pak jsem se zeptala táty: ,,Tak co budeme dnes dělat?'' A táta odpověděl: ,,Nevím co navrhuješ, Viki?" Zapřemýšlela jsem. ,,Mohli bychom se jít podívat na památky, co říkaš?" Pooojď, pooojď to dáš toho góla. A se strašným zapálením do zápasu, fandil. Pak ale táta řekl: ,,Oky, půjdeme jsou tu krásné památky." Byla jsem tak nadčená až jsem si ukopla malíček o tom konferenčního stolku u gauče. S naštvaností jsem vykřikla: ,,Sakra!!!" Táta naštvaně zareagoval: ,,Pššššt!!! Neslyším zápas!" Až jsem dojedla snídani šla jsem se převlíct a tak. Poté jsem šla studovat... Úkoly a tak. Ano už první týden školy jsem dostala nějaké úkoly. Také byli to jen maličkosti. Nastalo odpoledne a já s tatou jsme vyrazili na zdejší památky. Byla to nádherná procházka, kterou jsme ukončili v zdejší slavné pizzerii. Já jsem si objednala pizzu s mořskými plody a táta klasiku, šunkovou pizzu. Nebyl tak moc vybíravý jako já. Samozřejmě až jsme se vrátili zavolala jsem holkám. Obě z toho byli moc nadšené a s Matthewem mi to přály. Byla jsem moc rada, že je mám. Po telefonátu jsme se vydala do koupelny a pak spát.

Doufám, že se tenhle díl líbil:) Ano, po mooc dlouhé době zase další kapitola. Prostě jsem lenoch. Prominte snad jsem vám to nějak vynahradila. Mám vás ráda a děkuju za tak velký počet přečtenosti!:)