Ráno jsem se vzbudila sama s jedinou větou v hlavě: Nééé, škola", bylo 6:30 a já se pomalu plazila k šatníku. Oblíkla jsem se, namalovala si řasy a pomalou chůzi došla do kuchyně za tátou, jako každý den jsem ho pozdravila a políbila na čelo. Jenže naše konverzace pokračovala dál: "Tak co, jak se těšíš do školy?" a já jen odpověděla: "Jak se tam mužů těšit když tam nikoho neznám? Ale možná se seznámím... možná..." a táta hned zareagoval: "Určitě, ty trdlo" a levou rukou mě dvoumi prsty pinkl do čela. A já jen: Ááu, a přitom jsem se zasmála. No nic tati já musím jít, tak mi drž palce, ať se tam s někým seznámím." a táta jen: "Jojo, a ted už upalul!" Rychle jsem se oblékla a vyrazila skrz pakr a par přechodů ke škole. Moje škola byla zaměřená na jazyky. Já jsem měla angličtinu a francouzštinu. Hned první hodinu mě představila paní ředitelka moji třídě. A najednou jsem byla v šoku. Ve třetí lavici uprostřed seděl on, toho co jsem "sledovala". Měla jsem úplné vykulené oči z toho, fakt jsem nevěřila, že to je on. Pak mi zamával, a já jsem se na něho usmála a nenápadně mu taky zamávala. Paní ředitelka mě posadila skoro vedle něj, bylo to těsně o jednu lavici. Až byla přestávka všichni se semnou chtěli seznámit a trochu popovídat. Teda spíš jenom dvě holky a on. Ale on byl rychlejší, a hned se opřel o moji lavici a začal na mě mluvit: "Tyjo to je náhoda, že ? Nejdřív v parku pak tady..." a tak krásně se usmál, že jsem malém zapomněla slova. "Jo, náhoda" a taky jsem se na něho usmála. "Ježíš, promiň já jsem Matthew, a ty Viki, že? zeptal se mě. A já odpověděla"Jo viki" "Krásný jméno" polichotil mě Matthew. A já jsem se usmála a chtěla poděkovat jenže, pak zazvonilo na další hodinu a my museli jít do jiné učebny. Další přestávku si mě odchytli holky: "Čááu, ty si tady nová jak vidím, Viki, že?" odpověděla jedna z nich. A já zase odpověděla: "Jo, Viki." "Já jsem Susan a tady ta vedle je Katrin." odpověděla Susan. "Hele, nechtěla by si dneska někam po škole zajít?" navrhla Katrin. Byla jsem z toho strašně nadšená. "Jo to by bylo super, tak ve 3 v parku?" A holky s úsměvem v tváří odpověděli. "Domluveno". Po obědě což bylo kolem druhé hodiny jsem si šla domů dat věci. Jak jsem tak šla domu, viděla jsem předemnou Matthewa. Nenápadné jsem za ním, zakřila jsem mu oči, a řekla: "Kdo je to?" Bez váhání řekl: "Viki" A v tu chvíli mě vzal za ruce a otočil se ke mě. A řekl: "Zase mě sleduješ?" a já jen rychle řekla: "Tentokrát ne. Vidíš ten panelák? Tak tam bydlím. A Matthew s nadšením odpověděl. "Děláš si pr*el? Já taky." V tu chvíli se mi změnil úplně názor na přestěhování a novou školu. Tak jsme pomalou chůzí šli domu nastoupili do výtahu a Matthew řekl: "Tak do jakého patra to bude?" A já odpověděla: "13-cté patro prosím" A on odpověděl: "Škoda" já 10-té" ale nevadí. Doprovodil mě až ke dveřím mého bytu. Tam jsme se zastavili.... pokračování příště♥
Strašně moc děkuju, že to čtěte. <3 Jste skvělí.
ČTEŠ
New life.
Storie d'amoreViktorie Russell je šestnáctiletá dívka, které právě zemřela její milovaná osoba, máma. S tátou se přestěhovali do jiného města, protože se nechce vracet k té dechberoucí události. Všechno jí to tam připomíná. Tudíž musí změnit i školu. Ve škole naj...