Guise

6. Kapitola

Jako by mě fakt, že moje nejlepší kamarádka začala randit s klukem, se kterým jsem dlouhé roky chodila, přivedl do reality. Do teď jsem asi asi stále někde v podvědomí naivně myslela, že se toho tolik zase nezměnilo, že se můžu kdykoli vrátit. Měla jsem za tím vším udělat tlustou čáru a začít od znova. Možná jsem si vlastně myslela, že jsem to tak udělala, ale to jsem se šeredně pletla. Kdyby to tak bylo, tak bych tady teď neseděla s opuchlýma očima. 

Tohle pro mě byla tak neskutečná zrada, a to především od Jasona. Jak mi ty tři roky nalhávat lásku? Teď mi to připadalo ještě víc směšné než když jsem ležela v nemocnici a četla si texty plné vymyšlených důvodů, proč nemohl přijít. Oceňovala jsem však alespoň snahu návštěvy nějak obejít než mě ranit krutými, však upřímnými slovy, že o to aby mě viděl, už nestojí. Ono ani nebylo o co stát, když je váš vztah k druhé osobě založen na vzhledu. 

Po oné nehodě se dost zřejmě projevilo, že jeho láska, kterou ke mně choval nebyla upřímná, nýbrž povrchní chtíč, který prahnul po mém těle. Naprosto neopětované city ve srovnání s tím, co jsem k němu cítila já. Nebyl to člověk, který by s vámi zůstal v dobrém i zlém a stal se vaší oporou. Osudná nehodna rozbila jeho zájem a ona podpora člověka, kterého milujete celým svým srdcem nebyla naplněna ani v nejmenším a už v prvních okamžicích se mé srdce bolestně sevřelo při uvědomění, že mě oheň připravil i o něj. 

Bylo těžké si připustit, že člověk, v jehož očích jste viděli svůj život vás v nejtěžších chvílích opustil, ale tahle skutečnost mnohdy ulevovala bolesti, která mě zevnitř trhala na kusy a uvědomění, že vedle někoho takového svůj život žít nechci mě na konec pomohlo zahojit. Alespoň jsem tomu chtěla věřit.  

Ta zrada, kterou jsem však pociťovala mě nepřestala pronásledovat. 

A teď tu byla znovu. A ještě silnější. 

Cítila jsem se tak zraněná a dotčená. Mezitím, co já jsem v nemocnici zažívala nejhorší chvilky svého života se ti dva sbližovali. Věděla jsem, že mě ten oheň připravil o mnohem víc než jenom perfektní tělo, ale aby moje nejlepší kamarádka udělala tohle? Nechtěla jsem ani vědět, jak dlouho to trvalo. Najednou jsem chtěla, aby zmizeli z mého života, už jsem v něm pro ně nechtěla mít místo.

I všechny ty výčitky ohledně Brandona, které jsem měla, byly tak směšné. Tolik to bolelo, jako by až tohle byl ten opravdový rozchod. Na takovou tvrdou dávku reality jsem nebyla připravená. 

Když jsem uslyšela v zámku chrastit klíče, zpozorněla jsem. Moje ruka hned vystřelila k telefonu, abych mohla zkontrolovat čas a zjistila jsem, že mi zbývají už jen dvě hodiny. Nemohla jsem uvěřit tomu, že jsem tady brečela tak dlouho. 

Všimla jsem si několika zpráv od Emily, ale nechtěla jsem už nic slyšet, ani číst. Věděla jsem, že se nemůžu utápět v něčem, co nezměním. Musím to prostě zamést pod koberec, přijmout to tak, jak to je a otvírat se novým možnostem a dnešní večer pro to byl perfektní příležitostí. 

V koupelně jsem si obličej opláchla studenou vodou, abych zahnala známky pláče a zapojila kulmu do zásuvky. Vlasy jsem si rozdělila na několik částí a pak na ni začala natáčet tenké pramínky. Hotový účes jsem přelakovala a oblékla si černé obtažené šaty s dlouhým rukávem, končícími u krku a černé silonky. Vzhledem k tomu, že jsem si nemohla dovolit výstřihy, ani nijak odvážné modely, které by si však moje postava zasloužila, bylo tohle nejlepší volbou. Šaty dokonale zdůraznily úzká ramena, na moji drobnou postavu poměrně velká prsa, uzoučký vosí pas a široké boky. Musela jsem uznat, že tohle bylo víc sexy, než kdyby mi výstřih končil u pupíku a sukně těsně pod zadkem.