Milovaný bratránek

Bouře

"Jídlo!" slyšela jsem Nialla. Našla jsem ho a sedla si vedle něj. Usmál se a dal mi ruce kolem ramen. Liam začal grilovat maso a někdo si opékal buřty. Ni jich měl alespoň pět. Najednou začali štěkat psi a rozutekli se k domu. Já a Patrik jsme se zvedli a šli se kouknout. U vrat stála Jessica s Erikem a nějakou blondýnou. Tipla bych to na Darcy.

"Ahoj!" pozdravila jsem a vrhla se na Jess.

"Ahoj!" pozdravila taky a já se obejmula i s Erikem a Darcy. Erik je vysoký, svalnatý a sexy kluk. Může dělat nějakýho modela. Má hnědé vlasy a šedé oči. Darcy je oproti němu malá, ale krásná holka, blond vlasy, tak stejně dlouhé jak já a její modré oči úplně září.

"Tak pojďte, už čekáme!" pobídla jsme je a vedla je na zahradu.

"Páni! Kdo to je?" valil oči Patrik.

"To je Jess a její bratr Erik a to je Darcy," představila jsem je. Bylo mi jasné, na koho Páťa kouká. Zasmála jsem se. U ohně se všichni seznámili a mohlo se začít. Celou dobu jsem viděla Harryho, jak kouká na Darcy a Erik ho propaluje pohledem. Musela jsem se smát. Najednou mi začal hrát mobil. Máma.

"Ahoj!" popošla jsem kousek stranou.

"Ahoj, neruším?" zeptala se.

"Ne, povídej!" usmála jsem se.

"Za týden se stěhujeme!" vybalila na mě.

"Cože!!!?? Kam?" vyvalila jsem oči.

"Do Itálie," zasmála se.

"To nemyslíš vážně?" zeptala jsem se.

"Myslím, zítra přijeď, musíš si zabalit. Za týden přijede stěhovák. Musím končit papa," a položila to.

"Dan, co se děje?" všimla si mě Lexi.

"Nic!" zavrtěla jsem hlavou a posadila se k Niallovi. Dál si toho nevšímali. Já byla mimo. Nemohla jsem tomu uvěřit, jak mi to mohli udělat. Když si mě nikdo nevšímal, zvedla jsem se a odešla k jezírku. Sledovala jsem ryby, co plavou pod hladinou. Jezírko osvětlovalo malé světlo z jednoho kamene. Stála jsem tam dobrou půl hodinu, když mi někdo položil ruku na rameno. Až teď jsem cítila slzy, co mi stékaly po tváři.

"Copak se děje?" ozval se dívčí hlas. Byla to Alex.

"Stěhujeme se," zavzlykala jsem. Alex otevřela pusu a pak mě objala.

"Kdy?" zeptala se smutně.

"Zítra mám přijet, jinak za týden!" nadechla jsem se. Alex posmutněla ještě víc.

"Ne, to je jedno. Jdu si sbalit a zítra to nějak vyřeším." Otočila jsem se na patě a rozběhla se do domu.

Pohled Alex

Zůstala jsem tam stát jak sloup. To není možný. Dan byla moje nejlepší kamarádka už od dětství. Řekněme, že od narození. Ve školce jsme potkaly Lexi a od té doby jsme jako sestry. Takhle to nemůže skončit. Sledovala jsem želvu, co lezla po malém kameni. Vedle mě se najednou někdo objevil.

"Co se děje?" byl to Niall.

"To by ti měla říct sama," smutnila jsem.

"Prosím." Zněl zoufale.

"Volali jí rodiče, zítra má přijet domů. Budou se stěhovat." Skopila jsem hlavu.

"Cože!" vyděsil se. Obrátil tělo a vyběhl do domu.

"Alex, co se děje?" vykřikla Lexi, v tu chvílí jsem se totiž skácela na zem a vypukla v pláč.

Pohled Dan

Vyběhla jsem do schodů a zamkla se v pokoji. Dopadla jsem na postel a začala brečet. Během chvíle začal někdo bušit na dvěře. Ztichla jsem.

"Dan, já vím že jsi tam!" zněl smutně hlas blonďáčka, mého blonďáčka. Vstala jsem a šla mu otevřít. Rychle otevřel dveře a hned mě objal.

"Jak tomu můžeme zabránit?" zeptal se hned.

"Nijak, stalo se to a nezměníme to." Pohled mi padl na podlahu. Otáčím se a beru tašku. Začínám balit. Niall chvíli stojí a pak mi začne pomáhat. Během půl hodiny mám sbaleno. Beru Nialla za ruku a jdu dolů. Jdeme na zahradu. Všichni jsou zticha. Alex jim to asi řekla.

"Je mi to líto!" pošeptal mi Niall. Stiskla jsem mu ruku a snažila se zadržet slzy.