“Čí že to byl nápad”, vztekal se náš šílený vědátor.” Alespoň lépe poznáme našeho nepřítele”, uzemnil ho Asano. Zmlknul. Vděčně jsem se na něj podívala. Usmál se. Asano přišel k éčákům.” Doufám, že spolu budeme v rámci možností vycházet”, usmál se a podal si ruce s (Megami), zástupkyní éčka.” Já také doufám”, opětovala úsměv. Tohle bude ještě zajímavé, ale nevím co s Koro-senseiem. Uvidím ho? Bude tu? Ať koukám jak koukám tak ho nevidím.
Nasedli jsme do vlaku. Vzali jsme éčko do první třídy. Bylo vtipné je pozorovat, jak se rozhlíží. Ještě vtipnější bude cesta zpátky. To jedem druhou třídou. Vlak se rozjel. Koukala jsem z okna, seděla jsem spolu s Misako, Karmou a Asanem. Jako za starých časů.” Vidíš ho”, naklonil se ke mě Karma.” Jistě že”, ušklíbla jsem se.” Celou dobu na mě zírá jako na svatej obrázek”, zasmála jsem se a Karma se mnou.” Co je tak vtipného”, vložil se do debaty Asano.” Jejich učitel na mě divně čumí”, poznamenala jsem. Asano se pousmál.” Ha směješ se”, rejpnul si Karma. Tohle bude ještě dlouhá cesta.
Jelo se do Sappora. Nagisa říkal že je tam pár profesionálních assassinů a máme ho navádět, ale to až zítra. Z nádraží se šlo k hotelu pěšky. Áčko nebylo nadšené, ale kvůli éčku nebyl budget nekonečný.” Kdyby jste tu nebyli tak jdeme autobusem”, vztekali se áčáci.” No chudáčci ani kousek neujdete”, posmíval se Karma.” Ty si také hovado Karmo”, smála se Misako. Asano kráčel za nimi se spokojeným úsměvem.” Tvůj úsměv není falešný”, štípla jsem ho do ramene.” Aspoň něco”, zasmál se, když jsme přicházeli k hotelu.
Byli jsme v pokoji tři. Já, Misako a jedna slečna, která se jmenovala Shizuka. Byla hodně chytrá na fyziku a chemii. V našem pokoji bylo asi nejvíc rušno. Bylo u nás celé éčko.” Tak a co teď”, ptal se Maehara.” Je potřeba mít volné pole působnosti”, přemýšlela nahlas Misako, kterou jsme spolu s Shizukou zasvětili do toho, co se děje.” Asana má pod palcem Ayaka”, vložila se do toho Shizuka.” Rena by mohla dostat na naší stranu Misako a zbytek můžeme nahradit my tři”, dovedla myšlenku do konce.” Jak nahradit”, dožadoval se detailů Isogai.” Asano a Ren zůstanou v pozici, ale Ayaka zaujme místo prezidenta mediálního klubu, protože to umí s technikou a v tom klubu je, Misako bude prezidentka klubu sociálních věd a já nastoupím do pozice prezidenta vědeckého klubu”, vysvětlila sáhodlouze.” Vlastně změníme strukturu Velké pětky”, pochopil.” Jo”, souhlasila.” Nelituju rozhodnutí vás zasvětit”, dodal Maehara.
Druhý den se šlo na výlet po městě. Misako se motala kolem Rena a já okolo Koro-senseie.” Dlouho jsme se neviděli”, poznamenala jsem jeho směrem.” Tak tak drahá slečno smím už znát tvé jméno”, zeptal se jen tak mimochodem.” Ayaka”, odtajnila jsem, protože mě tak stejně oslovují.” Ty jdeš po mě taky”, zeptal se smutně. Přikývla jsem.” Tak hodně štěstí”, zasmál se a plácl mě po zádech. Ví, že jsem stejná jako on?
Jak jsem předpokládala, nikdo z profesionálů neuspěl. Krásně jsme si prošli město a na večer jsme šli zpátky. Šla jsem na střechu na čerstvý vzduch.” Co tak sama drahá Ayako”, ozval se povědomý hlas.” Jsem ráda sama Koro-sensei”, odpověděla jsem svému starému příteli.” Nejsem si jistá tím co mám dělat”, povzdechla jsem si sklíčeně.” Dělej co ti radí tvé srdce”, odpověděl vážným hlasem a pak se mnou sledoval noční město
ČTEŠ
Jako vy pane učiteli
FanfictionProžila dětství v laboratoři, kde pracovala její matka na poloviční úvazek. Nesměla ven. Musela zapomenout na své přátele. Co se ale stane, když její nový přítel laboratoř zničí a její matka zemře. Vzchopí se a začne znovu žít?