Jako vy pane učiteli

Modrá nebo červená?

“Myslíš, že má naději na záchranu”, zeptal se mě Nagisa, když jsme se potkali v parku.” Má”, odpověděla jsem rázně.” A ty ho chceš zachránit”, optal se mě znovu.” Je pro mě jako starší bratr”, posadila jsem se na lavičku. Chvíli bylo ticho. Pak se Nagisa posadil vedle mě.” Něco tajíš”, probodl mě hadím pohledem.” Ano”, uznala jsem.” Co a proč”, posmutněl.” Jednomu z vás nevěřím”, přiznala jsem.” Kyano viď”, nasadil opět svůj hadí pohled. Přikývla jsem.” Já jí to neřeknu”, škemral.” Včas se všechno dozvíš”, dodala jsem tajemně. Přikývl a odběhl.

“Já jsem se zamilovala”, zaslechla jsem povědomý hlas. Sakra! Já ten klid mít nebudu! Misako! Dej mi svátek! Aspoň jeden den!” Ale božínku”, odfrkla jsem si.” Noták~ nebuď suchar”, štípla mě do ramene.” Tak to vyklop”, odsekla jsem, protože jsem se jí chtěla co nejdřív zbavit.” Znáš toho číšníka z éčka”, začala a ve mě hrklo.” Isogai cože”, vykřikla jsem.” On je totiž hrozně milej a hezkej”, začala se rozplívat a já měla co dělat, abych nedostala cukrovku.

“Už si skončila”, zavrčela jsem a když nic neříkala, tak jsem se zvedla a šla jsem pryč. Já chci svůj klid. Proplížila jsem se do svého pokoje a zamkla jsem se tam. Přišla jsme ke stolu.” Tak to dopíšu”, pokrčila jsem rameny a zasedla k psacímu stolu.

Chyběla mi ještě poslední řádka na rozluštění, když mi pípla SMSka. Byla od Asana: Prošlo nám to. Usmála jsem se a telefon jsem zase odložila. Dopsala jsem onu poslední řádku a recept jsem schovala. Jeden ze šuplíků má falešné dno tak jsem to schovala tam.” Tenhle recept asi zničí hodně mých vztahů”, povzdechla jsem si a podívala jsem se na fotku, kde jsem já, Misako, Asano a Karma jako děti.” Ach jo, proč musíš být tak komplikovaný”, posmutněla jsem.

Zase do školy. Přestává mě bavit ta neustálá pozornost. Úsměv a mávat hoši, úsměv a mávat.” Recept mám připravený”, oznámila jsem Shizuce. Jen kývla.” Tak kdy to rozjedem”, zhoupla se Misako na židli.” Ideální by to bylo v sobotu”, přemýšlela jsem.” Ah, to je pitomý, ale du do toho”, poznamenala Misako. Shizuka opět kývla. Takže tohle je domluvené, teď skloubit nějaký plán s éčkem.

“Ayako, problém”, přiběhl ke mě udýchaný Nagisa.” Co se děje”, vyhrkla jsem.” Ne všichni souhlasili”, začal s vysvětlováním, když popadl dech.” A”, vyzvídala jsem podrobnosti.” Naše třída se rozdělila na dvě skupiny”, pochopil o co mi jde.” Na modrý a červený tým”, soukal ze sebe.” Modrý tým vedu já a je pro záchranu Koro-senseie a červený vede Karma a ti chtějí jeho smrt”, při té poslední větě jsem ztuhla.” Ty si s náma viď”, hodil na mě prosebné očko. Přikývla jsem a naše cesty se rozešli. Já jsem to věděla! Ale proč? Proč si takový?

Došla jsem domů a sedla jsem si na sedačku do obýváku. Dostala jsem zprávu od Nagisy: Ještě na něco jsem zapomněl. V našem týmu je Kyano, Isogai, Okuda a pár dalších. Musíme se někdy sejít. Dočetla jsem zprávu a schovala jsem telefon.” Tak ty táhneš s modrýma jo”, uslyšela jsem Karmův naštvaný hlas.” Jo problém”, okřikla jsem ho.” A vůbec co mi čteš moje zprávy hajzle”, běsnila jsem. Nesnáším to! Nesnáším, když se mi někdo sere do soukromí!

“Jo mám problém si zrádce”, křičel.” Myslel jsem, že se na tebe mohu spolehnout asi očivedně ne”, dodal. Au! Tak tohle trochu zabolelo.” To radši potáhnu s modrejma než s psychopatickým, sadistickým a manipulativním hovadem jako si ty”, křičela jsem. Nechci ti ubližovat, ale nesnížím se pod tvojí úroveň. Po těhle slovech stál jako opařený. S nasraným pohledem jsem dokráčela do pokoje. Vytáhla jsem recept a schovala jsem si ho do mé tajné kapsičky, kterou jsem si přišila na uniformu.