Plán se rozjíždí

80 10 0
                                    

“A co si nám ch-chtěla”, vykoktal Nagisa.” Podat návrh”, pousmála jsem se.” A ten je”, pobízel mě Isogai.” Znám recept ke tvoření těch semínek a tím pádem i jak se jich zbavit”, zněla má odpověď.

”A máš nějaký plán”, zeptal se Nagisa.” Já… vždycky”, usmála jsem se.” A”, vyzvídal dál.” Budu potřebovat Okudu na přípravu lektvaru a zbytek na aplikaci”, odhalila jsem jim část svého dokonalého plánu.” A kdy a kam mám přijít”, pípla Okuda.” Ideálně teď a támhle”, ukázala jsem na trosky laboratoře a nemocnice v jedné budově. Přikývla.” Vy ostatní můžete jít taky, ale budete se jen koukat”, zavelela jsem a ostatní se vydali s námi.” Ayako můžu si s tebou potom popovídat”, volala na mě Kaede.” Jasně”, souhlasila jsem s úsměvem.

“Nebude to nebezpečné”, ptala se nervózně Okuda.” Už je to nějakou dobu co to tu explodovalo a celkem se to od té doby stabilizovalo”, uklidnila jsem ji. Souhlasně přikývla. Vzala jsem telefon a vytočila jsem číslo Shizuky.” Ahoj Ayako co potřebuješ”, ozval se tichý hlásek na druhé straně.” Vím, že se ti to nehodí, ale potřebuju aby ses dostavila k bývalé nemocnici v jižním městě”, vynesla jsem požadavek.” Ok”, odpověděla stroze.

“Tak jsme tady”, konečně jsme došli k troskám kdysi největší budovy ve čtvrti.” Počkáme na tu tvojí kamarádku”, zeptala se Okuda.” Jo jo”, usmála jsem se a opřela se o ještě stojící zeď.

Shizuka tu byla do dvaceti minut.” Shizuko tohle je Okuda, Okudo tohle je Shizuka”, udělala jsem rychlé představení totálně ignorujíc zbytek.” Co jdem teda dělat”, ptala se zmateně Shizuka.” Jelikož nám nebylo povoleno použít školní laborky, tak musíme improvizovat”, povzdechla jsem si.” To jako budeme tady”, pohlédla na budovu za mnou.” Upřímně nevím jak to chceš udělat”, poznamenala a s odporem dál sledovala trosky nemocnice.

“Vršek je totálně zdemolovaný, ale pod zemí jsou laborky mého nevlastního otce a ty jsou neporušené a se vším vybavením”, prohlásila jsem hrdě. Jejich oči se rozzářili.” Tak jdem”, ozvala se nedočkavě Okuda.” Můžem”, zavelela jsem.

Započala naše cesta ruinami. Proplétali jsme se mezi zborcenými zdmi, prolézali pod propadlými stropy a vyhýbali jsme se trčícím železným tyčím konstrukce. Při pohledu na ty rezavé kusy železa mi přeběhl mráz po zádech. Konečně jsme se dostali do středu. Oprášila jsem kovový poklop a zadala jsem příslušnou číselnou kombinaci. Poklop byl otevřen.

Pod ním se nacházeli schody. Zavřela jsem poklop a sestoupily jsme dolů. Objevila se nepoškozená laboratoř se vším vybavením jak jsem slíbila.” Wow”, nestačila se divit Okuda.” Že mi povíš tu číselnou kombinaci, abych sem mohla”, žadonila Shizuka.” Když se nám to povede”, usmála jsem se. Udělala jsem jim krátkou prohlídku, kde co je a dala jsem jim recept. Mezitím jsem já připravila testovací subjekt. Měla jsem ještě pár semínek, tak jsem vzala laboratorní myš a jedno semínko jsem do ní vpíchla. Nejsem zastánce testování na zvířatech, ale v tu chvíli mě nenapadla jiná možnost.

“Máme to”, ozvaly se holky, když jsem se začínala nudit. Vzala jsem myš, ze které už trčelo chapadlo, a vpíchli jsme do ní ten protijed. Po chvíli chapalo vypadlo i s kořenem a zanechalo po sobě díru. Po chvíli díra zarostla.

Jako vy pane učiteliKde žijí příběhy. Začni objevovat