Jako vy pane učiteli

Tak tohle jsem nečekala

“Asano se mi zdá nějaký nesvůj”, poznamenala Misako, když jmenovaný vstoupil v pondělí do třídy.” Máš pravdu”, uznala jsem.” Má pod make-upem schovanej monokl”, dodala Shizuka.” Bože”, chytla jsem se za pusu. Asano se chabě usmál. Věděla jsem, že je zase falešný, ale mlčela jsem. Nechtěla jsem mu přitěžovat. Dělalo mi to starosti. Co se mu stalo?

Choval se i přes to normálně. Přátelský, vstřícný… falešný.” Myslíš, že za to můžeme my”, otočila jsem se na Shizuku. Mlčky přikývla.” Ehm… ehm… vím, že tohle se zrovna teď nehodí, ale máte ten úkol z chemie”, poznamenala Misako. Obě jsme se otočili na Shizuku. Ta zvedla oči v sloup, ale opsat nám to dala.

Zbytek dne proběhl hladce. Po škole jsem ještě potřebovala nakoupit, tak holky šli beze mě. U jednoho regálu stál Asano. Nevypadal dobře. Opíral se o regál a z hluboka dýchal.” Asano”, položila jsem mu ruku na rameno.” Jsem v pohodě”, odsekl a shodil mojí ruku. V tu chvíli zavrávoral a padal k zemi. Včas jsem ho chytla a podepřela jsem ho. Sáhla jsem mu na čelo a topil jako kamínka. Vzala jsem rychle můj telefon. Vím, že Misako mi to nevezme tak volám Karmu.

“Copak potřebuješ Ayee”, zasmál se do telefonu.” Jsem v obchodě a přímo přede mnou tu zkolaboval Asano, potřebuju pomoct”, vychrlila jsem ze sebe.” Kde si”, vyhrkl, bylo poznat, že se lekl.” V tom obchodě hned u školy”, podala jsem mu požadovanou informaci.” Hned jsem tam”, zahlásil a položil.” Ayako co děláš”, zamumlal Asano.” Pomáhám ti”, povzdechla jsem.” Proč jsi nezůstal doma”, ptala jsem se.” Nemohl jsem”, pípl. Přestala jsem se ptát. Tohle je vážný problém.

“Tady jste”, vykřikl Karma a přiběhl k nám.” Asano ty ses zbláznil”, pokáral ho a podepřel ho. Vím, že se znají od dětství, ale jak moc si jsou blízcí?” Vezmu ho k nám domů ty dodělej nákup”, nařídil Karma a já souhlasně kývla. Co se stalo? Proč nemohl zůstat doma? To má tak přísného otce? Dokončila jsem nákup a rychlostí světla jsem upalovala domů.

“Tak co”, zeptala jsem se Karmy hned, jak jsem ho uviděla.” Má horečku, ale tu se nám podařilo trochu srazit, jen nám nechce říct co se stalo”, posmutněl. Poděkovala jsem za odpověď a šla jsem do pokoje, kde měl být. Otevřela jsem dveře a potichu vstoupila.” Nemusíš chodit potichu já vím, že tu si a už jsem ti řekl, že ti do toho nic není”, zavrčel leže zády ke mě.” Já jsem tu ještě nebyla”, oznámila jsem mu. Hrknul sebou.” Ayako co tu děláš”, otočil se ke mě se zmateným výrazem.” Přišla jsem o oba rodiče a paní Akabane mi slíbila, že se o mě postará”, smutně jsem se usmála.” A teď ty”, podívala jsem se na něj přísným pohledem.

“Nechceš to vědět”, odsekl a zachumlal se do peřiny.” Takhle snadno se z toho nevykroutíš”, odhrnula jsem z něj tu peřinu. Odvrátil pohled k oknu.”Asano~“, kňourala jsem. Povzdechl si.” Řekněme, že můj otec je hajzl”, odsekl.” A dál”, naléhala jsem.” Co chceš ještě vědět”, zlobil se.” Přece uuuuuuplně všechno”, usmála jsem se. … … … …” Hej já jsem to myslela vážně”, naoko jsem se urazila.” Moje máma od nás utekla, když jsem byl ještě malý a otec mi to do dneška dává za vinu”, posmutněl.” Přitom já s mámou udržuju kontakt, ale to mu nemůžu říct, on by mě zmlátil”, pokračoval.” Jakákoliv nemoc je slabost, jakákoliv slza je slabost a slabochové si zaslouží leda výprask”, povzdechl si.” Kvůli tomu mi taky zakázal stýkat se se mojí rodinou a přáteli”, posadil se na postel.” Jakou rodinou”, ptala jsem se dál.” Misako a Karma”, hlesl.” CO”, vykřikla jsem.” Jsem jejich bratranec, ty si mě pamatuješ nebo ne”, podíval se do mých očí. Přikývla jsem.” Tak teď jsem ti dal důvod proč jsem s vámi přestal chodit ven”, pousmál se a zase si lehl. Odešla jsem k sobě do pokoje. Potřebovala jsem si to nechat projít hlavou.