Jako vy pane učiteli

Dostávám se mu pod kůži

“O…m…g”, vysoukal ze sebe Maehara.” Takže vy jste přátelé”, konstatoval Isogai.” Problém je ten, že vy jste éčko a já áčko”, odsekla jsem.” Áčko, tak to je jiná”, šklebil se Okajima, ten nakrátko ostříhaný.” Potřebuju se dostat Asanovi pod kůži, pak budu mít volnou ruku a se spoluprací nebude problém”, uvažovala jsem nahlas.” Nebo přes Karmu”, navrhl Nagisa.” Taky možnost”, uznala jsem.” Ale stejně potřebuju přístup ke školním laborkám”, poznamenala jsem.” Na co”, zeptala se Kaede. Už jsem chtěla odpovědět, ale Asano nakráčel do kavárny.

Díky mé skvělé rychlosti jsem se dostala zpět ke svému stolu i s kafem, aniž by si mě všimli.” Ty si nedáš říct”, ušklíbl se můj spolužák.” Nechte ho už být”, poznamenala jsem hledě z okna.” Co prosím”, sykl na mě Asano.” Proč máš potřebu si na něm zvyšovat ego, stejně vždycky dostanete na prdel”, uchechtla jsem se a podívala jsem se mu do tváře. Zarazil se.” Ale copak náš prezident Asano má slabost”, rejpnul si Maehara.” Ayako se mnou”, poručil.” Jak si přejete vaše veličenstvo”, usmála jsem se a šla jsem za ním.

Vyšli jsme z kavárny.” Kam jdeme ještě jsem nezaplatila”, protestovala jsem.” Tak to jdi udělat”, odsekl a opřel se o zeď. Zaběhla jsem zpátky, zaplatila jsem, rozloučila se a šla jsem zase ven.” To ti to trvalo”, zavrčel a někam mě táhl.” Kam jdeme”, zeptala jsem se podruhé.” Uvidíš”, uzemnil mě strohou odpovědí. Tak jsme šli lidnatou ulicí kamsi. Co mi chce? Skončím v éčku? Dostávám se mu pod kůži?

Došli jsme na hřiště. To místo si pamatuju. Sem jsem si chodívala hrát s Karmou Misako a… … Asanem. Pamatuje si to taky? Já na to úplně zapomněla. Stýkali jsme se jen chvíli. Proč přestal chodit? Hřiště bylo v tuto denní dobu prázdné. Krásně je odtud vidět západ slunce. Asano si sedl na okraj pískoviště a pobídl mě, ať si přisednu. Sedla jsem si tedy taky.” Co se děje”, zeptala jsem se starostlivě.” Proč mi podkopáváš autoritu”, přešel hned k věci. Přemýšlela jsem jestli mu to mám říct na plnou hubu a došla jsem k závěru, že to nemá cenu okecávat.

“Chováš se zle”, spustila jsem.” Jsi mi nesympatický”, pokračovala jsem ve výkladu jeho špatných vlastností.” Jednáš nespravedlivě a jsi arogantní”, metala jsem mu to do ksichtu.” Jak nespravedlivě”, tvářil se nechápavě.” Vůči éčku”, podívala jsem se mu do očí.” Jenom proto, že nepatří mezi elitu neznamená, že nejsou lidi”, sdělila jsem mu s klidem ve tváři.” Proč se jich tak zastáváš”, zeptal se vážně.” Možná proto, že pár z nich znám a jsou to mí přátelé a nechci, aby si se k nim takhle choval”, dořekla jsem a postavila jsem se.” Jestli je to všechno, tak bych šla”, otočila jsem se na Asana a ten jen mlčky přikývl, ale zůstal sedět. Tak jsem ho tam nechala a šla jsem.

“Tak ty se spolčuješ s Asanem”, zaslechla jsem Karmův hlas.” Asi si nebyl dost blízko, protože to by sis to nemyslel”, zasmála jsem se. Otočila jsem se a Karma zrovna vycházel z postranní uličky.” Ayako dej si na něj pozor je to hrozný intrikán”, chytil mě za ramena.” Dnes nebyl falešný”, odpověděla jsem s vážnou tváří a šla jsem domů.” Počkej jak to myslíš”, vyzvídal Karma.” Můj šestý smysl”, usmála jsem se,” dokážu rozeznat přetvářku a faleš.” Karma zmlkl asi přemýšlel. On není hloupej jen není ochoten respektovat jakákoli pravidla.

“Hej to je dobrý to by šlo využít”, začal a já protočila oči.” Ne teď vážně my máme takovýho učitele”, pokračoval a já věděla.” Kterej je přerostlá chobotnice a chce zničit svět a éčko má za úkol ho zabít, to víme, dál”, řekla jsem mechanicky. Koukal na mě s otevřenou pusou.” Jak”, nechápal.” Řekněme, že se nespolčuju s Asanem, ale s éčkem”, ušklíbla jsem se a on úšklebek opětoval.” Jo a áčko a éčko má domluvenej společný výlet”, poznamenala jsem a odběhla jsem dovnitř.