ShadowGirl - CZ

-19-

Týden později

Nic moc se nezměnilo. Všichni žili dál a byly v pohodě až na čím dál víc drobnější konflikty mezi Rogersem a Stárkem. Pak ale se to stalo. Stark přišel celý nasraný do kuchyně, chytil Rogerse za triko a začal po něm řvát ,ale Rogers se nedal a Starka odbyl...

To ale nevěděl že tím nechal vypuknout válku.

Stark jsi přivolal svý brnění a už to fičelo. Ničili vše co se dalo a nenechali si mě ani vychutnat mé ranní úžasné palačinky. Proto jsem se zvedla a začala řvát tolik jak jsem ještě nikdy neřvala. Všichni ustali a začali se na mě koukat jako na debila.

,,Kazíte mi moje ranní palačinky. Takže přesuňte si to hašteření na jindy."
Čekala jsem jako vždy že to ustane a opět zmoudří...

To se ale nestalo.
Oba dva začali proti sobě bojovat.
Byla jsem v šoku.
Nikdy jsem neviděla tolik nenávisti.

Opět jsem se zvedla a převrátila tentokrát i stůl. Ale nic. Ti dva se pořád nelítostně mlátili.
Ash vedle mě přiběhl a začal po nich řvát ať se uklidní. Ale nic.

Měla jsem toho dost. Nedokážu se dívat jak si ubližují. Rozeběhla jsem se  a začla po obou střílet větrné koule.
Ale kdosi mě chytil a začal tahat zpátky. Proč?

Začala jsem sebou škubat ale i přes to jsem se dívala jak se pomalu oba zabíjejí.

Poslala jsem proti komu kdo mě držel větrnou kouli a rozeběhla jsem se.
Skočila jsem mezi ně dva a oba a začala bránit rukama. Marně Tony mě odhodil a Rogerse to ještě víc naštvalo. Rozeběhl se a začal svým štítem ničit Tonymu brnění.
Vstala jsem a nechala jsem oba zkameňet po ramena tak aby se nepohly. Vešla jsem mezi oba dva a začala řvát:Co si o sobě myslíte?! Je normální aby jste se zabíjeli navzájem?! Vám úplně hráblo!" A oboum jsem dala facku. ,,Vzpamatuje se!" Na to ale opět se oba dostali z mé úžasné zítky a opět začali pomalu zabíjet toho druhýho.

Najednou jsem přestala vnímat. Všechno začalo nabírat tmavé barvy.
S upocenou tváří jsem vyletěla do sedu.

,,Byl to sen?"

Podívala jsem se okolo sebe a zjistila že jsem v posteli

Nic se z toho nestalo. Díky bohu.

Vstala jsem a vydala se do kuchyně kde všichni normálně jedli.

Rozhlížela jsem se po kuchyňi ani jeden náznak po boji.

Takže to byl jen sen? Usměvavě jsem si oddychla

To už jsem ale opět zaostřila na stůl a zjistila že se opět všichni na mě dívají jako na debila.

,,Co čumíte. Kontroluju... A kdo má problém ať táhne do prdele."

,, Flower!" Okřikl mě Rogers

Podívala jsem se na něho a protočila očima.

,, 17 let na mě sereš s výchovou, nezkoušej mě vychovávat zrovna teď." Na to se ale Rogers postavil omluvně se podíval na ostatní a začal si to ládovat ke mě. To už jsem ale byla v pozoru a brala nohy na ramena. Samozřejmě že mě ale Rogers hned v první zatáčce chytil za triko a začal si to se mnou ládovat z místnosti.

,, Flower.. vím že jsem nemohl být stebou ale prosimtě zkus pochopit že zas hrát si na Eminema v sprostých slovech ti v ničem nepřidá.

Počkat stop what.

,,Roge- Teda Tati odkud znáš Eminema? "
,,To víš ono totiž existuje něco jako noviny to asi neznáš." Ou... To bolelo.
,,No nic díky moc za ponaučení a teď už jdeme zpátky, umírám hlady."

Po snídani jsme s Ashem seděli a jen tak v tichu čuměli okolo, teda dokud nepromluvil.

,, Postřeh!" Než ale ke mě doletěl mini balónek shořel na popel
Ash se jen zamračil a vymumlal něco ze sebe ve smyslu ...tak dík no
Potichu jsem se musela zasmát
Ten to pobral ale špatně a tak začal hrát uraženého a pořád mluvil jakési nesmysli o mém chování (samozřejmě ze srandy) ale samozřejmě po 15 minutách to začalo už pořádně pít člověku krev. ,, Můžeš už držet zobák!" Okřikla jsem ho
,, A jak mě donutíš jako ?" Začal se smát a ihned na to opět hrát kecku první třídy. To jsem se zvedla a na to jsem stála před ním a dívala jsem se mu do očí. Ten ale nedal pokoj a jen se mezitím smál. ,,Tak když nedáš..." Políbila jsem jemně Ashe což konečně dopřálo svatý klid... Ten jen ztuhl a zrudl. Po pár sekundách jsem se odtáhla a šla si sednou zpět do rohu místnosti. Po chvíli jsem se opět podívala na Ashe ,který stále stál bez naznaku pohybu.