ShadowGirl - CZ

- 13 -

,,Ty a můj otec? Děláš si prdel?"

,,To ti zas kdo nakecal?"

Začla jsem se smát , taková píčovina.

,, Vím že mi nevěříš Flower ale říkám pravdu."

,,Jestli jsi můj otec tak budeš čekat tohle!"

A v mžiku jsem ho udeřila do levého boku.

Bolestně si ho chytl a dál se na mě díval těma jeho očima.

,, Nechci stebou bojovat Flower. Jsi moje dcera."

,, Dědulo to ti zas nakukala nějaká prodavačka z Tesca."

Připravila jsem se do bojové pózy.

Rozeběhla jsem se naproti jemu.

Začla jsem do něho pálit jednu ránu za druhou.

Všechny rány až na dvě se mu podařili vykrýt.

Přestala jsem bojovat a poodešla jsem od něho aspoň 3 metry.

,, Jestli jsi můj otec kdo jsou Melinda a Charlie?" Řekla jsem skoro neslyšitelně.

,,Pěstouni. Odebrali tě nám."

Zaskočilo mě.

Moje tělo se začalo třást.

,, Lžeš!"

,,Jsi sprostý lhář!"

Chtěla jsem se rozeběhnout na něho ale nešlo to.

Jediné co mi blikalo hlavou bylo:útěk.

Rozeběhla jsem se směrem na něho ale místo rány jsem ho přeskočila a rozeběhla se do schodech nahoru do svého pokoje.

Slyšela jsem že se za mnou rozeběhl a volal na mě ale mě to bylo totálně u prdele.

Těsně před pokojem mě chytil za zápěstí. Samozřejmě jsem si to nenechala líbit a chtěla ho opět prohodit nad hlavou sle ten ehm.. ehm. To už čekal tak my skřížil ruce za zády a furt na mě něco mluvil asi zas nějaký píčoviny.

,,Nešahej na mě!"

Z pravého oka se mi začalo kouřit.

Odstřelila jsem ho větrnou bariérou přes stěnu.

Bolestně tam ležel mezi troskami zdi.
Ale pak se začal zvedat.

,, Už nikdy na mě nemluv, nešahej a nedívej se." Mezitím mezi proslovem mi jedna ruka zmrzla a já se rozběhla s nataženou rukou proti Pedofilovi z Okapova.

Najednou se ale něco mihlo a před Pedofilem stál Ash a s lítosti v očí se na mě díval.

Najednou jsem slyšela že se k nám někdo blíží.

Rychle jsem udělala ve vzduchu otočku zpět a tak jsem dopadla zpátky na místo kde jsem byla před tím.

,,Rogersi!" Zakřičela Natasha a ihned se k němu rozeběhla a začla mu kontrolovat životní funkce.

Pak mě najednou všichni v té chodbičce obklíčili.

,,Zas?" Začla jsem se smát.

,,Nechte mě prosím nechat vyřešit moje rodinný vztahy." Smála jsem čím dál tím víc.

,,Kdybysme tě nechali tak bys nám zabila Rogerse." Řekl ironicky náš Plecháč v plechovce.

,,A co mám dělat? Ten mě jakou malou dá do děcáku a žije si v pohodě na tomhle panství a ani se o mě nestará nebo mě nehledá a já mezitím žiju mezi šikanou a dvojím životem? To on si tu v pohodě leží a já mezitím bojovala sama o svůj holý život?
Furt jsem se smála ale spíš už jen brečela.