Dívka s ledem v žilách

Ano

  Chtěla jsme něco říct ale přišla Val a hned se na Vojtu vrhla.   

Rebeka

Čuměla jsem co tady dělá, pak jí od sebe odtrhl a dal facku. To jsem koukala ještě víc jak blázen.

"To jsi udělala naposled! slyšíš naposled! miluji Bek ne tebe! jsi psychopat, jsi se léčit."

"Ona tě jenom využívá a vyhrála jsem pro tebe auto"

"Ty lhářko, to auto jsem vyhrála já, i celý závod jsem vyhrála já! ty jsi byla druhá a pak třetí!"

"Komu budeš věřit?! mě nebo té kurvě?!"

Vytáhla jsem mobil a vytočila číslo na policii, během pár minut tu byli a Val odvedli. Vzala jsem Vojtu za ruku a táhla ho před dům, dala do ruky klíče od auta.

"Je to na dálkové ovládaní chtěla jsem ti to dát jako překvapení ale ona to zkazila"

Nečekala jsem na nic a šla dovnitř, došla jsem si pro džus a šla na zahradu si sednout. Tak se najednou rozsvítilo světlo. 

"Milá, hodná sestřičko. Tohle je tvůj den na vítěství, moc ti gratuluji. Moc tě miluji sestřičko moje milá. Vojto můžeš přijít"

Tak brácha šel dolu z podia a vystřídal ho Vojta.

"Nejprve chci poděkovat jedné slečně za nádherný  dárek, a je na čase říct jí moc miluji a nedokážu bez ní být, je moje druhá polovička, bez tebe neusnu. Chtěl bych jí poprosit aby šla za mnou"

Šla jsem za ním, když jsem tam došla políbila jsem ho. 

"Vím nejsme spolu nějak extra dlouho, ale vím že s tebou chci prožít celý život a proto se chci zeptat.."

Klekl si na jedno koleno, vytáhl malou krabičku a otevřel jí.

"Vezmeš si mě?"

"Ano, ano"

Dal mi prstýnek a rychle mě objal, všichni pískali tleskali. Políbila jsem ho, přiběhli za mnou holky a za Vojtou kluci.

"Bek já ti tak gratuluji"

"Děkuji, nikdy by mě to nenapadlo"

"Dcerko?"

"Ano tati?

"Jsem na tebe pyšní, děláš nám akorát radost. Vím byla jsi jako maminka ale podívej kam jsi to dotáhla"

"Já vím tati, ale já si to nezasloužím. Všichni víme jaka jsem byla a já si mám vzít Vojtu?"

"Ano, je to nejlepší co tě v životě mohlo potkat Bek. Co tě to popadlo?"

Beze slova jsme odešla do pokoje, jsem ráda že jsme mu řekla ano. Ale je to nejlepší? udělala jsem správně?

Vojta

Hledal jsem Rebeku, ale nemohl jsem jí najít. Pak jsme zkusil její pokoj byli byl zamčený a byli slyšet vzlyky. 

"Bek, lásko, jsi tam?"

"Jo jsem, co potřebuješ"

"Jsi v pořádku?"

Otevřela dveře a objala mě. 

"Lásko klid ano? všechno bude v pohodě"

"Co když se mi to zase vrátí a já zase budu hnusná?"

"Nevrátí neboj se já to nedovolím"

 Brečela mi na rameni, potom usnula. Vysvlékl jsem jí s těch šatu, sundal jsme jí boty. Uložil jsem jí to postele a přikryl jí dekou. Já jsem si sedl na zem k její posteli a koukal na ní.

Omlouvám se za chyby.