Zapomenuté rýmy

omlouvám se

Byly jsme děti, já byla hloupá.
Teď se mi to vrací, nevíš, jak moc mě to mrzí.
Bez tebe teď, můj svět se houpá.
Vzpomínky se ztrácí, oči mi slzí.

Kdybych to tehdy věděla,
nenechala bych tě odejít.
Zdá se to tak dávno, přitom je to jen rok.
Vím, že šťastnější jsem bývala,
snažím se ty myšlenky obejít.
Posunula jsem se, zpět už nelze dělat krok.

Možná zdá se ti to hloupé,
ale já se pořád trápím.
Nikdo to neví, nikoho to nezajímá,
tím jsem si jistá.
Pořád tě hledám za tím sloupem, chci si tě pamatovat, než to vše navždy ztratím.
Za sloupem, který jsem mezi námi postavila, když byla naše obloha ještě čistá.

Nevím, jestli se cítíš stejně,
jestli ti občas chybím.
Nejspíš je to tak lepší.
Měla bych přemýšlet, než zase něco slíbím.
Zvlášť, když vím, že to nejde splnit.

Už vzdávám snahu o rýmy, snad to pochopíš.
Ale  byla to moje chyba, už to vidím.
Je těžší o tom přemýšlet, zvlášť když mě teď nesnášíš.
Zdlouhavé řádky, melu pořád dokola.

Už skončila éra, musím se vzpamatovat.
Ale jsi všude, kam se podívám.

Zničila jsem nás, potopila jako loď.

Jako blesk jsem uhodila do domku z karet, co jsme spolu postavily.

Omlouvám se.