Český kouzelnický svět REUPLOADED

Kouzelnické shromáždění

Kouzelnické shromáždění byl český čarodějnický úřad, který se založil 28. září 1212 (příhodně dva dny po vydání Zlaté buly sicilské) Bohuchvalem z Lipého, který se jako první čaroděj honosil titulem „vladyka kouzel".

Vůbec první český úřad spravující zájmy kouzelnické populace českých zemí Bohuchval vyhlásil v návalu radosti a vlastenectví po tom, co český král Přemysl Otakar II. obdržel dědičné právo na český trůn. Shromáždění se vyhlásilo během silného motivačního projevu, který Bohuchval prohlásil v Praze v Pokoji české kavalerie (v slavnostní síni, kterou postavil a ukryl pod kouzly přední český čaroděj Marek Veliký, jenž proslul rozprášením armády germánských šamanů roku 1165 – dnes je Pokoj využíván jako soudní síň Kongresu v Českém kouzelnickém společenství). S vyhlášením celistvého úřadu pro celé čarodějné území Koruny české souhlasilo sedm z osmi Čarodějných rad (Rakouská čarodějná rada zásadně nesouhlasila, nicméně její tehdejší představitel byl politováníhodně otráven během oslav po vyhlášení, které trvalo dvanáct dní). Bohuchval z Lipého se prohlásil vladykou kouzel, tedy hlavou Kouzelnického shromáždění a tento titul se od té doby dával každému jejímu představiteli.

Shromáždění proslulo svým obrovským množstvím zákonů, které tak horlivě vydávala zákonodárná komora. Jako úřad takový měl za úkol zejména vymazávat pamětí mudlů, kteří se dovtípili kouzelnických schopností svých sousedů. Nicméně neschopnost řešit většinu skutečných problémů se nakonec Shromáždění stala osudnou v roce 1526, kdy se české země staly součástí habsburské říše. Shromáždění bylo ochromeno útokem čarodějů z německého úřad Höchste Amt Hexer (Nejvyšší kancelář pro čaroděje), a poslední vladyka kouzel Barnabáš Celerýn byl nucen abdikovat po tom, co Höchste Amt Hexer zajal všechny představitele zákonodárné i ochranářské komory. Shromáždění bylo pár dní na to oficiálně rozpuštěno a jeho místo zabrala loutková vláda Der böhmische Arm des Höchste Amt Hexer (Českého ramene Nejvyšší kanceláře pro čaroděje, zkráceně jednoduše České kanceláře).

Mezi nejznámější vladyky kouzel patří Nezamysl Chamtivý, který dle legend okradl Shromáždění o pět tisíc tolarů a koketoval s Magdalénou Poděbradskou, Hostimil II. Blouznivý, jenž komunikoval se svým okolím výhradně jen kreslením abstraktních obrázků, Manfréd Švejd, který setrval ve funkci jeden den a byl zákonodárnou komorou odvolán hned po tom, co se zjistilo, že chová smrtelně nebezpečné lítice, Želislav ze Žatce, který podle pověsti přivedl do Česka baby Jagy, nebo snad Vilém Praštěbos, jenž označil slovinského černokněžníka Drnovšeka za „utřonosa" a tím proti sobě poštval všechny jeho příznivce, kteří Vilémovi přísahali pomstu (nakonec zemřel v požehnaném věku sto deseti let a do závěti napsal: „Tady to máš, utřonose a všichni jeho kumpáni, přežil jsem vás a budu vás strašit i po smrti!") .

--

(Původní starý článek "Büro für Magiebürger" zahozen kvůli ne-českému nádechu. Některé věci byly inspirovány, pozn. aut.)