Český kouzelnický svět REUPLOADED

Jagy

Anfisa, Galina a Varvara Jagovy jsou přední české výrobkyně hůlek a jedny z nejzajímavějších částí našeho kouzelnického světa.

Dle legend je do našeho světa přivedl vladyka kouzel Želislav ze Žatce v roce 1502 poté, co mu dosavadní český výrobce vytvořil hůlku, jež mu v okamžiku, kdy se ocitl ve smrtelném nebezpečí, vybuchla před obličejem (údajně byl ohrožován mantichorou, která se onoho výbuchu lekla natolik, že utekla – šeptá se, že se jedná o stejnou mantichoru, kterou zavraždil v roce 1563 Lubomír Lakomý v lesích u Hradce Králové). Odkud přesně se Jagy vzaly, se neví, každopádně šeptá se o Rusku. Toto tvrzení však samy velice rázně zamítají.

Ani o jejich věku se toho moc neví. Povídá se, že jsou polovičními ježibabami (mají s nimi velice podobný vzhled), které jsou známy svou nepřirozeně dlouhou délkou života. Přesto, že mají s ježibaby mnohé společného, není znám jediný případ, kdy by skutečně někoho sežraly. Vedou se konspirační teorie o tom, že vlastní kámen mudrců, který jim obstaral alchymista Edward Kelly za dob vlády Rudolfa II., nicméně Jagy to nikdy nepřiznaly.

Dnes jsou označovány za nejlepší výrobce hůlek Česka a střední Evropy, ovšem pro svou podivnost a světoznámými kousky, které v minulosti provedly, nejsou příliš oblíbeny v okolních zemích, nicméně k jejich skvělému umu při vytváření hůlek vedla dlouhá a trnitá cesta, na jejíž konci mimo jiné definovaly vlastnosti čtyř veskrze českých jader (blánu křídla lítice, sněhounova pera, vlasu rusalky a šupiny vodníka).

Pokud už někdo o sestrách Jagových mluví ve špatném smyslu, hovoří se o nich jako o „troufalých", neboť jsou jedinými známými výrobci hůlek bláznivými natolik, aby využili dřevo z břízy temnodivé. Tento čarodějný strom s obzvláště špatnou pověstí je znám svou téměř nulovou schopností spolupracovat se svým majitelem a neustále tíhne k černé magii. I přesto se sem tam vyskytne kouzelník, kterého si temnodivá hůlka vybere. Jagy prohlásily, že vždy tuto hůlku prodávají s velkou radostí, neboť vědí, že se o ní ještě mnoho dozvědí (téměř všichni čeští černokněžníci údajně nosili právě hůlku z břízy temnodivé, Jagy to ovšem popírají a říkají, že to jsou pouze prachpusté pomluvy, tak že kdo ví?).

Sestry Jagovy se velmi často dostávají do křížku s jinými výrobci hůlek z okolních zemí. Kupříkladu jejich spor se Švédem Hjortsbergem, kterého nařkly ze šarlatánství a pouze využívání důvěřivosti čarodějek a kouzelníků, přerostl v takovou mezinárodní aféru, že muselo (ke svému obrovskému znechucení) zasáhnout i Mezinárodní sdružení kouzelníků. Kromě Hjortsberga stojí za zmínku i hádka Jag a Peruánky Alexis Salvadory, jež byla Jagami ošklivě nařčena z korupce a spolupráce se skřety – Salvadora pár let na to zkrachovala.

Právě Jagy mají hlavní zásluhu za to, že Čechy tolik nenávidí Mezinárodní sdružení kouzelníků. Mezi jejich skutky, které Sdružení nedaly spát, patří obrovský problém v roce 1789, kdy celé území dnešního Středočeského kraje zachvátilo opilectví po masivním pivním kouzlu, které je dnes zapsáno v Seanově knize rekordů, nebo snad jejich útok na kouzelnickou část invaze vojsk Varšavské smlouvy 20. srpna 1968 a jejich obzvláště radikálním vypořádáním se s jejich vůdcem, Vladem Kadnikem. Jagy se zdržují zejména v čistě kouzelnické vsi, Sloji, ze které zřídkakdy vycházejí, ale když už ano, stojí to zato.