Český kouzelnický svět REUPLOADED

Ředitelé Nejvyšší kanceláře

Vilibald Dráždil (1848 – 1857)

Dnes všeobecně velice oblíbená figurka české čarodějné historie se stala obzvláště váženou po tom, co se Dráždil jmenoval prvním ředitelem Nejvyšší kanceláře české. Jeho vítězství nad německým direktorem (název pro loutkového ředitele v době existence Českého ramene Nejvyšší kanceláře pro čaroděje) bylo ovšem asi tak jediné, čímž se vyznačoval, a právě i proto, že byl označován za hrdinu, který zbavil české kouzelníky německé nadvlády, udržel si svůj post tak dlouho. Obecně však nebyl z nejschopnějších a po jeho smrti pár let po rezignaci začaly vyplouvat korupce a skandály s trolly.

Aneta Bojšová (1857 – 1860)

Dostala se k moci svými extremistickými názory na vypořádání se zbytkem kouzelnických zajatců po Noci spálených knih, neboť Dráždil odmítl aplikovat jakékoli brutality a pouze je uvěznil. Její – upřímně řečeno – strašlivé, hrozné a zcela zcestné návrhy byly Kongresem ostře zamítnuty. Společně s dalšími ministry okolních zemí schválila vybudování Aquaronu. Nuceně odstoupila po tom, co jí Kongres vyslovil nedůvěru díky jakémusi strašnému omylu s Ferdinandem V.

Lstibor Krocan (1860 – 1873)

Je pokládán za jednoho z nejlepších ministrů a ředitelů napříč dějinami. Za jeho působení nastal konečně kýžený mír, přestože musel řešit obzvláště nepříjemné záležitosti okolo povstání vlkodlaků a skřetů.

Rastislav Rídnický (1873)

Chudák Rastislav Rídnický byl přespříliš starý, senilní, lpící na starých zásadách. Zasedal v čele Kanceláře nejkratší dobu vůbec – šest měsíců – a spíše budil dojem, jakoby vůbec ředitelem nebyl (je známo, že párkrát odešel ze zasedání Rady rybařit). Jeho podivná smrt dodnes budí mnohé nevyřešené otázky. Všeobecně se říká, že byl zavražděn skřety.

Těchta Udíková (1873 – 1881)

Patří jí vděk za urovnání neobyčejně vystupňovaného sporu kouzelníků a skřetů, nicméně dnes je kritizována za přílišné vměšování se do manželství Františka Josefa I. Za jejího ředitelování byl podobný pokoj jako za Lstibora Krocana, zřejmě k tomu přispělo i to, že byla matkou sedmi dětí. Sama od sebe abdikovala po doslechnutí se neblahé zprávy, že skřeti se spojili s trolly.

Prchlav Vlkoš (1881 – 1886)

Příslušník známé čistokrevné rodiny byl prvním z jeho rodu, kdo kolem sebe šířil pověru, že je držitelem bystré hůlky. Všeobecně se na něho pohlíželo jako na ředitele, který se až příliš nechal ovlivňovat bohatými. Zemřel ve funkci při jakési strašné nehodě s líticí.

Švabin Ústoj (1886 – 1894)

Proslul vykouzlením svého obrovského patrona s podobou velryby, která zahnala všechny mozkomory, které na konci roku 1894 poštval Loutkář proti Kanceláři. Úspěšně se ubránil všem atentátům skřetů (kteří později přiznali pakt s Loutkářem) a opojen svou údajnou nepřemožitelností sepsal knihu „Jak přežít aneb sto jedna způsobů taktik Švabina Ústoje". Později byl zván „Švabin Štatečný", ovšem ve strachu raději rezignoval po raketovém vzrůstu moci Loutkáře.

Svémysl Měchost (1894 – 1901)

Později byl nazýván Mužem, jenž přežil vše. Je pokládán za jednoho z nejmocnějších a největších čarodějů moderních dějin. Úspěšně porazil a zajal černokněžníka Loutkáře, silou zahnal poslední vzpouzející se skřety a zdárně se vypořádal s obrovskou žabí katastrofou v Aquaronu v roce 1896. Ke konci kariéry začal být lehce paranoidní a opustil ředitelské křeslo v podezření, že ho stěny budovy Kanceláře chtějí sežrat.

Nestraša Chlumatová (1901 – 1911)

Mladá a energetická dáma provedla v systému úřadu značné množství změn a reforem. Do historie se zapsala jako zakladatelka odboru Mystikálních věd. Je však předmětem mnoha spekulací, neboť byla extrémně tajemná a podezřívavá. Po rezignaci odešla do Jižní Ameriky a dle posledních zpráv zmizela kdesi na Ohňové zemi.

Hajma Čikvas (1911 – 1914)

Čikvas byl podobného ducha jako Rídnický, všeobecně nebyl pokládán za nijak dobrého politika. Vešla ve známost jeho neutuchající nenávist vůči všemu novému (i tomu mudlovskému), pokusil se dokonce rozpustit nedávno založené Mystikální vědy. Tajemně byl otráven jakousi neznámou látkou poté, co se rozhodl akceptovat rozhodnutí Mezinárodního sdružení kouzelníků – nijak nezasahovat do dění první světové války.

Častata Důvtipová (1914 – 1918)

Otevřeně dovolila českým čarodějům vstupovat do dění první světové války přes přímý rozkaz Sdružení. Sama se účastnila boje, spolupracovala s Velkou Británií a vedla divize lític. Byla nucena rezignovat poté, co se Sdružení dozvědělo o jejím zcela úplném neuposlechnutí zákonu.

Karel Jůblek (1918)

Postarší a konzervativní Jůblek byl zvolen proto, že se předpokládalo, že bude vést úřad alespoň chvíli v klidu a míru. V prosinci 1918 podepsal Úmluvu dvojího úřadu společně s Ferdinandem Jackem a spolu s ním se stal vůbec prvním ministrem Ministerstva kouzel Čech a Slovenska.