Český kouzelnický svět REUPLOADED

Magdaléna Poděbradská

Magdaléna Poděbradská je patrně nejznámější česká čarodějka jak na domácí půdě, tak i jinde ve světě a tisíce turistů každý rok váží cestu až k nám, aby se pokochali jejím zlatým památníkem.

Narodila se v roce 1445 v Poděbradech, vyrostla v milující rodině a s vynikajícími studentskými výsledky opustila v roce 1462 Bezoárské gymnázium. Povahou byla obzvláště sebevědomá, mocná a narcistická (k této nepříliš kladné vlastnosti začala obzvláště tíhnout ke stáří). Za svůj dlouhý život toho stihla hodně; porazila poslední zbývající slovujase, přišla na využití lepého prášku při lektvaru štěstěny, krátký čas pobývala s indiánskými šamany v Americe, podle legend držela nejmocnější hůlku našich zemí, koketovala s Nezamyslem Chamtivým, porazila černokněžníka Záviše Strašlivého, měla pět dětí, stihla si sama sobě postavit obří sousoší z ryzího zlata znázorňující jí a její vítězství nad slovujasem a další množství úžasných skutků, které vystačily na osm knih z pera Kamila Tvrdojeda (vydáváno v letech 1969 až 1978).

Krátce po dostudování bezoárské školy se odebrala nabrat další zkušenosti do Ameriky, kde zůstala tři roky (1463 – 1466). Zde se naučila léčitelským, bylinkářským a lektvarským dovednostem od indiánských šamanů a také tajemství zvěromágství (uměla se libovolně přeměnit na slavíka). Po vrácení se do své rodné vlasti podle jejích slov nešťastnou náhodou zabila posledního slovujase, jenž chodil po naší zemi, kterého si prý spletla s vraždícím ptákem zudrtěm. Magdaléna následně mazaně dotáhla mrtvého slovujase před tehdejšího vladyku kouzel Nezamysla Chamtivého, od kterého si vydobyla exkluzivní titul „kněžna magická". Téže vladyku svedla a měla s ním své první dítě, Štědru. Podle pověsti vytrhla slovujasovi pero a společně ze dřeva platanu vyrobila proslulou bystrou hůlku.

Kromě nešťastného zabití slovujase proslula svým vítězstvím nad černokněžníkem Závišem Strašlivým, který terorizoval západní Čechy. Prý při jejich střetu vůbec nepoužila hůlku a porazila ho svým šarmem a jednou dost ošklivě vražednou dýkou. Podle zlých jazyků se Závišem měla své druhé dítě, Hvězdoně.

Podle Dobřeškovy kroniky každému ze svých pěti dětí dopřála jiného otce. Štědra (otec Nezamysl Chamtivý) se oženila s pozdějším vladykou kouzel, který zemřel za záhadných okolností, a ona zdědila všechen jeho majetek. Hvězdoň (otec zřejmě Záviš Strašlivý) se jakýmsi podivným způsobem stal pánem Honštejnu (odtud původně pocházela Eva Viktorie, jež založila Slunaragd) po velice prapodivném sňatku s jeho majitelkou Markétou Janou. Želibor (otec neznámý) se stal celosvětově uznávaným duelistou a byl odstraněn poté, co ve svých devadesáti letech figuroval při smrti Ludvíka Jagellonského v bitvě u Moháče. Vlastěj (otec Dobřeslav z Třebíčku) byl natolik vynikajícím mentalistou, že utíkal Kouzelnickému shromáždění, které ho podezřívalo ze sériových vražd všech jeho odpůrců, tak úspěšně, že ho nikdy nedopadlo. A poslední, Zlatuše, se úspěšně přivdala do rodiny Lobkoviců a právě jí údajně Magdaléna dala na smrtelné posteli svou platanovou hůlku. Od té doby, povídá se, je právě větev Lobkoviců právoplatnou rodinou, která ve svých spárech střeží onu proslulou bystrou hůlku.

Magdaléna Poděbradská ke stáří byla natolik marnivá a sebestředná, že si postavila vlastní památník v lesích nedaleko Poděbrad, který zachycoval její „vítězství" nad slovujasem. Zemřela v požehnaném věku sto dvaceti osmi let díky požíváním různých život protahujících houbiček a lektvarů, jejichž recepty si vzala do hrobu. Byla pohřbena na Hřbitově svatého Svojana, nicméně její život dodnes bere dech mnoha historikům a pokochat se jejím zlatým sousoším se sjíždějí turisté z celého světa. A o jednom nedaleko stojícím, zcela seschlém a mrtvém platanu se traduje, že právě z něho byla vyrobena Magdalénina hůlka s perem slovujase. Podle pověr vyrostl na tom samém místě, kde se pohřbili Magdalény rodiče.