Český kouzelnický svět REUPLOADED

Nejvyšší kanceláře

Nejvyšší kancelář pro čaroděje, německy Höchste Amt Hexer, byl úřad spravující kouzelníky na celém území Svaté říše římské. Postupně spolykala všechny jí konkurující úřady a nahradila jej rádoby samosprávními úřady (jako například Kouzelnické shromáždění bylo nahrazeno Der böhmische Arm des Höchste Amt Hexer).

Kancelář měla přesně vymezené zákony a poslušnost si udržovala fungováním tajné policie uvnitř každé země. Všechny předpisy a nařízení byly symbolicky napsány do tkz. Fialové knihy zákonů, jež dostala jméno podle jisté nemilé příhody, která se stala při prvním zasedání všech představitelů Kanceláře v roce 1527. Půlka zasedávajících se otrávila požitím rulíku zlomocného, který byl kuchaři předveden jako neškodný rybíz.

Úřad se dnes řadí mezi nejnenáviděnější organizace v historii kouzelnictví. Všem bylo jasné, že i přes pevnou ruku se po čase stane situace nezadržitelná, neboť počet zákonů omezující svobodu brzy překročil únosnou mez. Nespokojenost obyvatel vyvrcholila v Národní obrození (které mimochodem probíhalo i u mudlovských protějšků v celé habsburské monarchii), jež trvala od poslední třetiny osmnáctého století do roku 1848, kdy v Čechách došlo k Fialovému týdnu – kouzelníci napadli úřadující čaroděje v Českém rameni, zajali je a po týdenní barikádě byli nuceni všichni do jednoho podepsat abdikaci, s kterou velice neochotně nakonec souhlasila i Höchste Amt Hexer s tehdejším sídlem ve Vídni. České rameno se úspěšně rozpustilo a vytvořila se Nejvyšší kancelář česká; symbolické ukončení německé nadvlády dokončila Noc spálených knih, kdy tisíce čarodějů za zvuku českých písní spalovalo Fialovou knihu zákonů. Tímto činem se čeští čarodějové úspěšně vymanili z habsburské nadvlády přeci jenom o trochu dříve, než mudlové.

Nejvyšší kancelář česká zažívala rozkvět a euforii a během jejího působení se toho ani moc nestalo. Své úkony vykonávala dobře a jako vůbec první úřad v naší zemi vytvořila Kongres, tedy soudní a zákonodárnou komoru v jednom. Prvním jejím ředitelem se stal Vilibald Dráždil, který proslul svou revoluční větou: „Třebas ať shoříme, než abychom se dobrovolně vydali vstříc tyranii!" Obdobných úřadů Nejvyšší kanceláře se pak vyrojilo po celém území Svaté říše římské (později Rakouska-Uherska) ještě několik.

Po rozpoutání první světové války se Höchste Amt Hexer rozdělilo na dvě části; radikální, které se chtělo připojit do válčení na straně Trojspolku, a na umírněnou, která se chtěla od války distancovat zcela. Po konci války se části už nikdy nespojily a po pár letech Höchste Amt Hexer zaniklo zcela.

Naproti tomu Nejvyšší kancelář česká zažívala znovu období míru a blahobytu a po tom, co mudlové vyhlásili první Československou republiku, se zvolna sloučila s Úradem kúzelníctva a vzniklo Ministerstvo Čech a Slovenska.