Byl den jako každý jiný bylo pondělí a já už moc dobře věděla, že budu muset jít do školy. Šla jsem pomalu dolů a u stolu už seděla má milovaná rodina. Sedla jsem si ke stolu a naložila si na talíř docela velkou porci lívanců. Miluju lívance. ,, Neměla bys tak jíst budeš tlustá" řekl můj starší bratr James s pobaveným výrazem. ,, Neměl bys tak mluvit, je to unavující" ohradila jsem se. Snědla jsem svou snídani a rozloučila se s mými rodiči a mým druhým bráškou Harrym. ,, Počkej vezmu tě autem ať nepřijdeš pozdě" zavolal na mě bratr z kuchyně. Chtěla jsem jít pěšky ale nechtěla jsem hned první den přijít pozdě. ,,Tak co sestřičko už máš nějakýho kluka?". Vždy když mě veze do školy tak se musí ptát zrovna na tohle. ,,Ne já nepotřebuji každou noc jinou společnost Jamesi" řekla jsem rázným hlasem. Zasmál se ,,Ale notak Beth přeci nebudeš naštvaná jako malá holka" na tohle vážně nemám náladu, jen jsem se na něj uraženě podívala a po zbytek cesty na něj už nepromluvila. Konečně jsme dorazili ke škole. ,, Nechceš po škole odvézt domů? Odpadá mi fotbal." řekl než jsme se rozloučili. ,,Ne díky pojedu s Lily" odpověděla jsem a šla do mé třídy. Tam už na mě v lavici čekala má nejlepší kamarádka Lily. Lily je šestnáct a její bratr je už od prváku mou tajnou láskou. Objaly jsme se a po povídali si o prázdninách dokud nezazvonilo a do třídy nepřišla naše příšerná ředitelka. V půlce hodiny jsem se zeptala jestli bych si nemohla odskočit. A co se nestane. Ano potkala jsem ho. Tobias Stenley kapitán fotbalového týmu a má tajná láska. Chtěla jsem ho obejít ale marně. ,,Copak , že nejsi ve třídě? Pokud vím tak je hodina." zeptal se svým arogantním hlasem. ,,To bych se tě mohla taky zeptat" odbila jsem ho. ,, Nemusíš na mě být tak zlá" udělal štěněčí výraz. ,,Nejsem zlá pouze upřímná Tobiasi" usmála jsem se. ,, Říkej mi Toby, a jak se jmenuješ ty princezno?". On mi řekl ,,princezno" bože já snad umřu. Ne nesmím mu podlehnout. ,,To kluka jako jsi ty nemusí zajímat" odsekla jsem a odešla zpátky do třídy. Do konce školy jsem nemohla přestat myslet na nic jiného než na něho, je tak dokonalý. Po škole mě z mého myšlení vyrušila až má skvělá kamarádka. ,, Nechceš jít k nám? Rodiče nejsou doma a v baru leží Jack" usmála se svým retardovaným smíchem. ,,Tak proč ne" odpověděla jsem a nastoupila do auta. Celou cestu jsme si povídali o tom co nám dnes řekla ředitelka. Ve škole se bude dělat nová fasáda a elektřina tak nám dala ještě dva měsíce volna. Tenhle rok bude ještě zajímavej. Když jsme přijeli k Lily tak jsme si sedli do obýváku a vyndali skleničky. Předtím než jsme začali pít tak jsem ještě napsala mamce ať mě večer nečeká. Už jsme v sobě měli asi dva panáky a já si musela odskočit. Ta karma mě asi nikdy neopustí. Ano zase jsem ho potkala. Zrovna jsem mířila do koupelny když v tom do mě vrazil. Oba dva jsme skončili na zemi a chyběl jen kousek a políbili jsme se. ,, Příště dávej pozor na cestu princezno" řekl s úsměvem na rtech. ,, Já dávala pozor ale tys do mne vrazil a teď bych se z dovolením zvedla. odstrčila jsem ho a postavila se na nohy. Chtěla jsem odejít ale on mě chytl za ruku a přitlačil k ledničce. Byl až moc blízko mých rtů a já byla v rozpacích. Chyběl jen kousek a políbil mě ale do místnosti vešla nějaká dívka. Hned ode mne odstoupil. ,, Jé ahoj zlato tak šíleně si mi chyběla" řekl a políbil jí. Mé srdce jako by se roztříštilo na milion kousků. Odešla jsem zpátky za Lily. Ta už v sobě měla skoro celou flašku. No jo Lily. Sedla jsem si k ní a šla pro další flašku. Celou noc jsme si povídali a vypili tři flašky Jacka. Po půlnoci Lily vytuhla a já dostala chuť na cigaretu. Šla jsem na zahradu a zapálila si. Strašně jsem se lekla když se někdo připlížil ke mě. Samozřejmě, že Tobias nebo Toby to je úplně to samý. ,, Nevěděl jsem, že kouříš" a vytáhl si taky jednu. ,, Nevěděla jsem, že máš holku" snažila jsem se nerozbrečet. ,, Nemusíš žárlit nemiluji jí ale jistě pochopíš, že mám jisté potřeby" řekl zas tím svým arogantním hlasem. ,,Jsi jako ostatní, děvkař" odsekla jsem a odešla. Spala jsem v obýváku na gauči. Celou noc jsem přemýšlela jen nad ním. Nevím proč ale má něco co nedokážu pochopit něco co mě na něm baví.
S pohledu Tobiase
Je tak roztomilá když se rozčiluje. Ale popravdě má pravdu jsem děvkař ale nemám jinou možnost. Ona si mne sotva všimne a já už jí takovou dobu miluji. Celou noc jsem nemohl spát. Rozhodl jsem se tedy jít do kuchyně pro něco k jídlu. Šel jsem přes obývák a byl jsem v sedmém nebi. Na gauči ležela Beth byla tak krásná ostatně jako vždy. Šel jsem k ní abych se přesvědčil jestli opravdu spí. Vypadalo to, že ano. Upravil jsem jí deku a políbil na čelo. Kéž jí tak mít u sebe ale ne jako Beth ale jako svojí princeznu.
