Tajný kruh

Jste magoři

Cesta domů byla v celku klidná ale i tak sem měla pocit jako by se mělo něco stát. A nemělo to být úplně příjemné. A Cassie nevypadala zrovna jinak. Hned co jsme dojeli Cassie sesedla a pádila domů.

,,Cassie? Co je ?'' řeknu když kráčí dovnitř. 
,,Není mi nejlíp. Asi si půjdu hned lehnout. Řekni mamce a babičce at na mě s večeří nečekají.'' A už byla pryč.
,,Tak fajn.'' řeknu si sama pro sebe šeptem. Najednou sem cítila takový divný pocit na zádech. Otočím se ale nikde nikdo není. Zvláštní. Nechci být venku ani o minutu déle a tak zalezu dovnitř.

,,Jsem doma.'' babička vyjde zpoza dveří.
,,Jaký byl první školní den? Cassie zmizela dřív než sem se jí stihla zeptat.'' typuji, že ta už si lebedí v posteli.
,,Ale jo, ušlo to. Na večer prý nemáme s Cassie počítat. Kde je teta?'' podle babiččina výrazu sem poznala, že něco není dobře. 
,,Ále není jí moc dobře. Ted nejspíš spí.'' No, způsob jakým to řekla mi na dobrém pocitu nepřidal. 

,,Tak já jdu nahoru. Asi se naložím do vany a dám si chvilku pohov. Nevadí?'' 

,,Jasne že ne, jen jdi.''

Po celém dni mi ta vana vskutku bodla. Celý den se tak ukrutně vlekl a přišel mi nekonečný. Tím pádem nevím jak přežiji zítřek a už vůbec ne jak ho přežije Cassie. Muselo se něco stát. A tak prostě jenom vezmu telefon, sluchátka a pokusím se na chvíli vypnout.

Po vaně sem se rozhodla, že se půjdu podívat za Cassie. Doopravdy se mi zdálo, že po celou dobu z pokoje nevytáhla paty. Ale někdo prostě nechce abych za ní šla a zjistila jestli vůbec dýchá. 

,,Lauro, máš návštěvu.'' vždyt tu nikoho prakticky neznám. 
,,Ale já nikoho nečekám.'' kdo by to mohl být mi vrtalo hlavou.
,,Jen pojd.''

Sešla sem po schodech dolů a koho to nevidím. Až moc náhod náhod najednou dneska. Deborah a kdo to nestál vedle ní. Nick. V tu chvíli mě napadlo jestli spolu třeba náhodou nechodí. Stylem a myslím, že i povahově by se k sobě náramně hodily. 

,,Co tady děláte ?'' a opatrně si je změřím pohledem. Přeci jenom, všichni se začali chovat divně až po mém rozhovoru s Deb a Nick je prostě Nick. Na to abych věděla jaký je ho moc dlouho znát nemusím. 

,,Ále jen sem s tebou chtěla o něčem mluvit.'' podívám se přímím pohledem na Nicka. Jen mrkne a já na to protočím oči. Co taky jiného. Deb pochopí. 

,,S mým bratrancem se už určitě znáš. Viděla sem vás spolu mluvit. Dělá mi doprovod. I když bydlíme jenom několik domů dál.'' a jedovatě se na něj podívá. 

,,Pff.'' 
,,Pokud si chcete promluvit mohli by jsme si promluvit venku ?'' nebylo mi zrovna příjemné s nimi mluvit když je poblíž babička. 

,,Jojo, jasně.''

,,Hned budu zpátky'' řeknu babičce a ta kývne.

,,Dobře, ale opovaž se strčit tamtu věc do pusy.'' ale to už zavírám dveře. Hned co dovřu tak vytáhnu z kapsy jednu cigaretu. 

,,Můžeme jít na dvorek jestli vám to nevadí.'' oba dva kývnou jako, že jim to je celkem jedno kde na mě vybalí to co chtějí.

Přejdeme na dvorek a já se posadím na lavičku. Vedle mě Deborah a Nick zůstane stát. 

,,Taak o čem chcete mluvit ?'' oba dva se na sebe podívají. 
,,Jen tak. Chceme tě tady přivítat. Myslím, že zrovna mi si budeme rozumět.''
,,Nemyslím si.'' a podívám se na Nicka.
,,Na tohohle idiota kašli. Myslím samozřejmě mi dvě.''
,,To si taky myslím, že zrovna dohromady nepůjde.'' nasadila sem výraz alá můžeš mi to laskavě vysvětlit a Nick nás při tom velmi bedlivě pozoroval ale spíš z nás měl srandu. 
,,No já si myslím, že vzhledem k okolnostem si budeme rozumět náramně skvěle.'' to už Nicka přešel smích.
,,Ty bud zticha. Klidně se můžeš zvednout a jít.''
,,Hele, asi to nějak nepobírám. Jak vzhledem k okolnostem?'' 
,,Deb já tě varuju. Pořád tu je Kori a navíc oni nechtějí aby jsme....''
,,Drž hubu Nickolasi a zmizni.'' ale Nick tam furt jen tak stál a prohlížel si Deb, která tak trochu ztrácela nervy. 
,,Hele....'' ale Deborah mluvila dál.
,,Konečně někdo u koho cítím, že si s ním fakt rozumím i když sem s ní mluvila jenom jednou. Chápu, je tu Faye, Susan ale ty mají každá svůj svět kurva a mě už to nebaví. Navíc bylo by fajn mít v partě holku co jí to normálně myslí. Naše magie by byla nepřekonatelná.''

Počkat, co že to řekla ? Magie? Tak ted už nerozumím vůbec ničemu. Ale věděla sem, že to co řekla říkat neměla. Nick vypadal jako by ji chtěl uškrtit.

,,Co že si to řekla?'' tak tohle mi hlava fakt nebere. 
,,No co už nemá stejně cenu to zastírat. Jsi čarodějka. Tak jako mi.'' čekala sem, že to Nick nějak vyvrátí ale ten pro změnu mlčel. 
,,Tohle je vtip ne? Musí být. Je tu někde skrytá kamera nebo něco takového ? A zítra to uvidí celá škola, že jo ?'' prosím, že jo. 
,,Ne není to skrytá kamera a celé je to pravda.''
,,Vy jste magoři.'' a už mířím k domu.
,,Někde uvnitř nám věříš, víš, že to je pravda. Odjakživa sis všímala, že jsi jiná než ostatní. Mám pravdu Lauro?'' Tohle neřekla pro změnu Deborah ale Nick. A zastoupil mi cestu.
,,Uhni mi z cesty.!'' 
,,Jsi sexy když se zlobíš zlatíčko ale to stranou. Víš, že to je pravda. Víš to.''
,,Naposledy. UHNI MI Z CESTY.!!'' najednou mnou projela vlná síly a Nick odletěl několik metrů daleko do babiččiných záhonků bylinek. To nemůže být pravda. Tohle se nestalo. Nemohlo. Ale nebudu to zjištovat. Využila sem situace a utíkala do domu a pořádně za sebou zamkla. 

,,Lauro?''
,,Panebože Cassie, tohle mi nedělej. ''
,,Promin. Slyšela sem rámus. Co se stalo?'' 
,,Ale nic. Víš co? Sem nějaká unavená. Půjdu si lehnout.'' a už pádím po schodech nahoru.
,,Lauro?''
,,Dobrou.'' 

Nahoře zabouchnu, lehnu na postel a.....

,,Sakra, to musí být jenom sen.'' a až moc rychle, díky bohu, sem propadla do říše snů. 

SNAD SE BUDE LÍBIT 

NATY <3